Trpasličí lidé, jejichž pozůstatky antropologové objevili v roce 2003 na indonéském ostrově Flores, nejsou zdegenerovaní příslušníci našeho vlastního druhu. Před pouhými osmnácti tisíci lety tedy Zemi obýval kromě našich předků ještě jeden druh člověka.
Lidé velcí jen něco přes metr a s mozkem velikosti grapefruitu dostali krátce po svém objevení jméno Homo floresiensis, ale kritici jejich zařazení do samostatného druhu namítali, že se jedná o postižené příslušníky druhu Homo sapines trpící mikrocefalií, tedy nedostatečně vyvinutým mozkem.
Postupně však přibývalo důkazů svědčících o tom, že hobiti jsou skutečně samostatným druhem, který se vyvinul buď z našeho vlastního druhu Homo sapiens, nebo přímo z dávných předků moderních lidí, zřejmě z druhu Homo erectus, který zhruba před dvěma miliony let opustil Afriku a kolonizoval eurasijský kontinent. Právě tato teorie v poslední době nabývá na významu.
ČTĚTE TAKÉ: Znaky na kostře naznačují starobylý původ hobita z Flores
Odpůrci zařazení hobitů do samostatného druhu se sice nevzdávají, jejich pozice však postupně slábne. Další vrásky na čele jim způsobil výzkum statistiků z newyorské Stony Brook University publikovaný v odborném časopise Significance, který vydává britská Královská statistická společnost.
Znaky na kostře podrobili statistické analýze, která jim umožnila vzájemně porovnat kostry hobitů, zdravých moderních lidí a lidí postižených mikrocefalií.
Analýza ukázala, že kostry moderních lidí z nejrůznějších koutů světa spadají do jedné společné skupiny a kostry lidí postižených mikrocefalií díky vzájemné podobnosti vytvářejí vlastní jasně definovanou skupinu. Hobit nepatří do žádné z nich, leží zcela mimo a podobá se spíše jiným, dávno vymřelým druhům rodu Homo. Znaky typické pro hobity jsou podle autorů analýzy primitivní, nikoli odvozené z moderní kostry.
Hobiti se možná tváří v tvář potkali s příslušníky našeho druhu Homo sapiens. Na okolních ostrovech ostatně dodnes kolují mýty o „trpaslících z pralesa", i když jejich reálný základ je sporný. Nicméně skutečnost, že jiný druh člověka přežil do doby před pouhými několika tisíci lety, dávno po vyhynutí neandertálců, lze v každém případě považovat za senzaci.
ČTĚTE TAKÉ: Takoví jsme byli. Seznamte se s Ardi, tetičkou z pravěku
Foto: profimedia.cz
