Obr žádá o patent
Robovčely zachrání lidstvo. Co předpověděl Einstein?

Zemědělství se potýká s celosvětovým úbytkem včel a dalšího hmyzu opylujícího rostliny, což způsobuje slabší úrodu některých plodin. Problém by mohli vyřešit roboti. Žádost o příslušný patent si podala americká společnost Walmart provozující rozsáhlou síť maloobchodů.

V dohledné době se po polích a zahradách budou prohánět robotické včely, které zastanou práci svých živých "kolegyň". I když to zní jako science fiction, přesně takové pomocníky se na začátku března rozhodl patentovat Walmart, největší maloobchodní řetězec na světě, který tak vyrazil do boje proti úbytku včel a čmeláků.

Maličké drony se budou přesouvat z jedné rostliny na druhou a přitom sbírat a přenášet pyl. Ten by se měl zachytávat na štětinkách z lepivého materiálu. Za opylovacími "robovčelami" by měl létat také kontrolní "robočmelák", jenž bude dohlížet na správnost celého procesu. K navigaci budou hmyzí roboti využívat soustavu miniaturních senzorů a kamer. Někteří budou řízeni lidmi, jiní počítačem. Produktivita by prý měla být stejná jako u hmyzu.

Patentová žádost hovoří také o audiovýstupu - drony by měly vydávat zvuky, které by jim pomohly s komunikací mezi sebou a řídicí centrálou. Zda budou bzučet, však není jisté - Walmart připouští, že zvuky se nemusejí nutně podobat těm hmyzím. Stejně tak není ještě znám jejich vzhled. Jestli budou připomínat živé včely se světlými pruhy, sosákem a tykadly, nebo spíše létající kovovou krabičku, společnost neprozradila.

Vedle toho si Walmart chce dát patentovat dalších pět farmářských vychytávek - třeba drony pro monitoring poškozených plodin či odhalování škůdců. Americký patentový úřad však zatím udělení ochranné známky pro vynálezy nepotvrdil. A proč podnik do takových technických vymožeností hodlá investovat? Tento gigant si často pěstuje vlastní plodiny a chytrou technologií získá větší kontrolu nad svým zbožím. Pokud by se mu to opravdu povedlo, lze předpokládat, že zcela ovládne americký trh.

Štěteček a práškovací letadlo

S úbytkem včel se v různých částech světa potýkají všelijak. Vedle sběru a následného rozprašování pylu práškovacími letadly nebo rozstřikování pylu na rostliny ze spreje se lidé pokoušejí nahradit přírodu vlastníma rukama. V Číně u vzácnějších rostlin přenášejí pyl z květu na květ speciálním štětečkem. Žádný z těchto způsobů se ale neukázal jako příliš efektivní.

Walmart ale není jediný, kdo světu představil robotické včely. S podobným nápadem přišli už v roce 2013 vědci z Harvardovy univerzity. RoboBees, jejichž křídla se zatřepetají stodvacetkrát za sekundu, při svém vzniku dokázaly létat a levitovat, ale musely být neustále zapojeny ke zdroji energie. Od té doby prošly řadou vylepšení, a tak se dnes umějí přisát k různým druhům povrchů nebo plavat pod vodou. Loni zase Japonci vytvořili dron připomínající okřídlené lego, jenž byl určen pro opylování lilií. Jak americký, tak japonský vynález však trpí zásadním nedostatkem - výzkumníci ho musejí manuálně ovládat. V této podobě by ani jeden v praxi neuspěl. Robotické včely podle Walmartu by však měly tuto schopnost - společně s uměním automaticky objevit pyl - ovládat. Stačí prý "jen" přidat GPS a umělou inteligenci.

Smrt v křečích

"Pokud by včely zmizely z povrchu Země, člověku by zůstaly pouhé čtyři roky života," prohlásil údajně Albert Einstein. Vzhledem ke klesající světové populaci opylovačů získává jeho výrok na aktuálnosti.

Podmínky k životu jsou pro ně nyní velmi tvrdé a čelí problémům, se kterými se za miliony let své existence nesetkaly. "Včelu medonosnou trápí střetnutí s kleštíkem včelím, což je parazitický roztoč. V USA mají problém i s africkým parazitem lesknáčkem úlovým," vysvětluje chovatel Vít Kuntoš.

Ještě větší hrozbou jsou ale chemické postřiky na polích. Pesticidy opylovačům způsobují akutní otravy, při nichž umírají v křečích, nebo v dlouhodobějším horizontu snižují jejich imunitu. Jednou z jejich nejoblíbenějších plodin je řepka olejka, právě tu ale zemědělci pravidelně chemicky ošetřují. Včelám pochopitelně neprospívá ani znečištění životního prostředí a ubývání pestrých luk a kvetoucích mezí. Krajina bez nektaru se pro ně stává pustinou.

Bez včel by svět přišel až o jednu třetinu produkovaného jídla. Plodinám, jako jsou rýže, pšenice nebo kukuřice, stačí k opylování pouze vítr. Mnoho druhů ovoce, zeleniny nebo ořechů je ale na opylování hmyzem závislých.

Česko však zatím může být v klidu. Podle chovatelů je čtvrtou "nejzavčelenější" zemí na světě - před námi jsou Řecko, Maďarsko a Slovinsko - a i přes každoroční velké zimní ztráty se daří včelstva doplňovat. Za tuto hojnost vděčíme hlavně drobným zájmovým spolkům po celé republice. Vít Kuntoš, který vede kursy pro děti i dospělé, tvrdí, že je o včelaření velký zájem a věnuje se mu i spousta mladých lidí.

Největší úbytky zaznamenávají USA, kde je relativně málo velkochovů s tisíci včelstev koncentrovaných jen na několika čtverečních kilometrech.