Nejistá budoucnost
Rok 2047: válka robotů může mít pro lidstvo fatální následky

Budou mezi sebou ve vzdušných soubojích bojovat drony a ovládnou frontové linie umělí supermani? Za třicet až čtyřicet let by něco takového mohlo být realitou. Alespoň podle takzvané třetí kompenzační strategie, která plánuje další směřování americké armády. Dokument sází na umělou inteligenci, ale někteří experti varují, že válka robotů může být pro lidstvo fatální.

Rok 2047, sjednocená Korea. Na území někdejší KLDR, kterou Američané obsadili, vypuklo povstání organizace Kimovy rudé prapory podporované Čínou. Ta povstalcům v tichosti poskytla program, který přes počítačová sdělení ovlivňuje procesy v lidském mozku.

Američanům nepomáhá ani jejich know-how, systém schopný identifikovat a z dronu zlikvidovat povstalce v davu velkoměsta. Konfrontace přerůstá ve válku, která má charakter provokací, chaosu a migračních otřesů - podobných věcí, jaké známe dnes z Ukrajiny nebo ze Sýrie. Vše je však sofistikovanější, odehraje se například monstrózní bitva bezpilotních letadel a ponorek bez posádky.

Pak se ale v jednom okamžiku spustí automatizovaný systém, který hlídá USA před raketovými útoky, alarm před čínskými a ruskými raketami. Vše je tak věrohodné, že americký prezident dává povel k odvetě a začíná strašlivá jaderná válka. Nakonec se ukazuje, že umělá inteligence řídicího systému spustila pouze simulovaný scénář, jenže atomové přestřelky už zahubily polovinu lidstva. Civilizace nakonec přežije, ale vrací se o několik tisíc let zpátky...

Boj v infoprostoru

Tato možná trochu nadsazená fikce může být podobou příští války podle dlouhodobé vize USA - třetí kompenzační strategie. S první kompenzační strategií přišel v padesátých letech Dwight D. Eisenhower, výsledkem byla úspěšná politika zastrašování (v té době konvenčně silnějšího) Sovětského svazu jadernými zbraněmi. Druhá strategie vznikala po válce ve Vietnamu, její výsledky vidíme třeba v podobě letadel AWACS či stíhaček a bombardérů stealth neviditelných pro radary. Třetí strategii ohlásilo americké ministerstvo obrany v listopadu 2014 pod silným vlivem poznatků z konfliktu na Ukrajině, především anexe Krymu, a od té doby se o ní čile diskutuje.

Nový koncept sází na spojení umělé inteligence s lidskou a nahrazování živé síly technikou. "Měli bychom vidět více souladu člověka se stroji, každý bojovník by měl být zařazen do svého cloudu, kde by všichni členové sdíleli informace a navzájem je využívali," píše na portálu Defence News generál letectva ve výslužbě Larry O. Spencer, šéf americké Asociace vzdušných sil.

Nová strategie chce rozvíjet hlavně bezpilotní letadla, ponorky bez posádky a přesnou munici. Prostor tu má i válčení v kyberprostoru podle vzoru počítačových her. Novinkou v taktice je strategie A2/AD - odepření přístupu do místa konfliktu. Tuto metodu například praktikovalo Rusko v Sýrii. Podařilo se mu do značné míry vyšachovat Američany a Evropu z vlivu na dění v zemi.

Pozor na umělou inteligenci

Třetí kompenzační strategie počítá se střety pomocí sofistikovaných zbraní. Konflikty se podle ní budou přelévat i do čistě civilních sfér jako internet a média. Dá se očekávat, že ve válkách budoucnosti proti sobě budou stát roboti a je otázka času, kdy se dočkáme jejich první přestřelky nebo prvního vzdušného souboje bezpilotních letadel. K tomu má sloužit právě umělá inteligence, která dokáže sama identifikovat cíl a rozhodnout, kdy je třeba vypálit.

A právě před přílišnou automatizací válečných konfliktů nedávno varovalo více než sto předních světových expertů na robotiku: "Jednou možná ani nebudeme vědět, na základě čeho se roboti rozhodli zaútočit - a to je velmi nebezpečné," řekl BBC Andrew Nanson, expert společnosti Ultra Electronics. Podle kritiků robotických zbraní totiž ani sebelepší umělá inteligence nikdy nemůže dosáhnout úrovně inteligence lidské a neměla by rozhodovat tam, kde jde o životy lidí.