Pamětní deska ve foyer základní školy v Přešticích od pátku připomíná někdejšího žáka školy, významného astronoma, historika astronomie, popularizátora vědy a posledního ředitele Státní hvězdárny v Klementinu Otto Seydla (1884-1959). Desku v roce stého výročí vzniku České astronomické společnosti (ČAS) odhalili zástupci školy, ČAS a Seydlovy rodiny. Seydl se narodil v Merklíně u Přeštic.
I když Seydl patří mezi méně známé vědce, jeho význam je i pro dnešek obrovský, řekl čestný předseda ČAS Jiří Grygar. "Důležité bylo, že byl posledním ředitelem Státní hvězdárny v Praze, což byla státní instituce, která navazovala na jezuitské kořeny Klementina. Pražskou hvězdárnu, která má velkou historickou cenu pro své archivy, dal do pořádku a stihl to ještě v době, než přišli Němci," řekl Grygar.
I díky Seydlovi zůstala nepřerušena řada meteorologických měření, která v Klementinu začala 1. ledna 1775 a je nejdelší řadou meteorologických pozorování v Evropě. Seydlovým úkolem bylo vést pozorování v meziválečné době. "Podařil se mu ale husarský kousek, že v době zavření českých vysokých škol (v roce 1939), kdy bylo i Klementinum uzavřeno, si vymohl přístup do meteorologické observatoře a pokračoval s pozorováními i během okupace," řekl Martin Šolc z Astronomického ústavu UK.
Seydl patřil podle něj mezi renesanční osobnosti české vědy. Byl pověřen udržováním a šířením přesného času, velice se zasloužil o uspořádání archivu státní hvězdárny. Archiv hvězdárny představuje asi 250 archivních krabic s dokumenty od roku 1773, které Seydl přečetl a roztřídil. Dokud nezařadil stohy korespondence, pozorovací deníky, meteorologické záznamy, pozorování vesmíru, koncepty vědeckých prací, účty či fotografie, nebylo vůbec jasné, co archiv obsahuje. "Je to největší a nejstarší archiv vědecké instituce u nás," doplnil Šolc.
"Je úžasné, že to byl vědecký úředník, který dal do pořádku věci, které by byly nenávratně ztracené," uzavřel Grygar.
