Při záchranném výzkumu nedaleko Ústí nad Labem archeologové odkryli rozsáhlé pravěké sídliště a menší kostrové pohřebiště z pozdní doby kamenné. V jámě objevili i keramické nádoby. O výsledcích výzkumu informoval ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.
Archeologové byli povoláni na místo, kde stávala obec Hrbovice, začátkem září. Na ploše zhruba dvou hektarů se bude stavět skladovací hala firmy CTP. Z dosavadních nálezů jsou archeologové nadšeni. Většina sídlištních objektů v jižní části plochy patří do kultury nálevkovitých pohárů, tedy do doby zhruba 3800 až 3350 let před naším letopočtem. Je to zřejmě jedno z největších sídlišť této kultury v severozápadních Čechách.
V jedné jámě byly keramické nádoby poskládány dnem vzhůru a překryty zeminou. "Jedná se o výjimečný nález," uvedl Luboš Rypka, archeolog pověřený vedením výzkumu. Nejvýznamnějším objevem je středně velké kostrové pohřebiště datované do doby 2500 až 2300 před naším letopočtem. "K dnešnímu dni máme zdokumentováno přibližně 13 hrobů s četnými keramickými milodary v podobě mís a džbánků. Ve dvou z nich se našla i výjimečná lukostřelecká výbava," uvedla kurátorka archeologické sbírky ústeckého muzea Eliška Wiesnerová.
V jednom z hrobů byla zachycena kostra muže ve skrčené poloze na levém boku, kromě mísy a dvou džbánků byly za zády mrtvého nalezeny tři pazourkové hroty šípů, jeden větší pazourkový hrot oštěpu a na levém zápěstí vzácná kamenná nátepní destička, která chránila ruku před úderem tětivy luku. Ve druhém mužském hrobě bylo kromě mísy devět pazourkových hrotů šípů, zřejmě původně poskládaných v toulci, na hrudi pak měl zemřelý dva zdobené kostěné lukovité závěsky. "To jsou výjimečné nálezy," zdůraznila kurátorka.
Prozkoumanou část plochy archeologové předávají postupně stavařům a výzkum se přesouvá do horní severní části, kde se po skrývkách objevily sídlištní objekty z období lužické kultury, která spadá do mladší až pozdní doby bronzové, tedy zhruba 1300 až 800 let před naším letopočtem.
Na terénní část naváže laboratorní zpracování nálezů a posléze i vědecké vyhodnocení výzkumu. Kosterní pozůstatky převezme antropolog. Ústecké muzeum plánuje řadu přírodovědných analýz, které napoví více o přírodních a životních podmínkách ve zkoumané lokalitě.
Záchranný výzkum by měl pokračovat ještě minimálně dva měsíce. "Do konce roku bychom chtěli zbylou plochu předat investorovi. Archeologická sbírka Muzea města Ústí nad Labem bude obohacena o nálezy z období, která jsme dosud ve sbírce zastoupeny neměli vůbec, nebo jen v několika málo předválečných náhodných nálezech. Jde o významnou a vědecky cennou akvizici. S výsledky výzkumu a nejzajímavějšími nálezy budeme postupně seznamovat širokou veřejnost," uvedl ředitel.
