Celoživotní práce
Hlávkova nadace ocenila v Lužanech nestory české vědy

Čtyři nestory české vědy, kteří dosáhli významných úspěchů ve svých oborech, přispěli k šíření dobrého jména české vědy či se pedagogickou činností podíleli na výchově nových generací vědců, ocenila na zámku v Lužanech Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Medaili uděluje nejstarší česká nadace za celoživotní vědeckou činnost vždy den před státním svátkem 17. listopadu, řekla tajemnice nadace Dagmar Rýdlová.

Letošními oceněnými jsou přírodovědec Jan Květ, historik umění Jiří Tomáš Kotalík, chemik Bohumil Kratochvíl a vynálezce Mojmír Petráň. Nadace také tradičně udělila Ceny Josefa Hlávky téměř pěti desítkám nejlepších studentů pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladým talentovaným vědeckým pracovníkům Akademie věd ČR a předala takzvané trvalé legáty Josefa Hlávky. Město Přeštice dostalo sto tisíc korun, gymnázium v Klatovech osmdesát tisíc korun a Národní muzeum v Praze sto tisíc korun na doplnění sbírek.

Pětaosmdesátiletý Květ je uznávaný přírodovědec, botanik a ekolog. Ocenění nadace získal zejména za svůj dlouhodobý, cílený a aktivní výzkum mokřadových ekosystémů. Zabýval se též růstovou analýzou rostlin a podílel se na vytvoření její české terminologie. Sedmašedesátiletý historik umění, památkář a pedagog Kotalík se věnuje historii české architektury. V 80. letech 20. století se například angažoval při záchraně kubistického kiosku ve Vrchlického sadech v Praze. Jeho jméno je spojeno s Akademií výtvarných umění, kde učí čtyři desetiletí.

Devětašedesátiletý Kratochvíl patří k významným vědcům v oboru krystalografie a využití difrakčních metod v materiálové a farmaceutické chemii. Pětadevadesátiletý Petráň patří podle nadace mezi celosvětově uznávané zakladatele konfokální mikroskopie a je jedním z nejúspěšnějších českých vynálezců 20. století. Věnoval se především vývoji optického mikroskopu s dvojitým řádkováním, který znamenal převrat v mikroskopických technikách. Řada těchto mikroskopů byla instalována v předních světových vědeckých pracovištích.

Architekt Josef Hlávka (1831 až 1908), který prožil část života na zámku v Lužanech, se zasloužil o založení České akademie věd, umění a slovesnosti a založil Národohospodářský ústav. Svůj rozsáhlý majetek věnoval k dobročinným účelům nadaci pro podporu české vědy a umění. Za posledních víc než 20 let přiznala správní rada nadace studentům, vědcům a umělcům nadační příspěvky za desítky milionů korun.