Letošní držitelka ceny Evropské unie pro mladé vědce Karina Movsesjan není mezi vrstevníky jediná, koho výzkum vtáhl už na střední škole. Branou do vědeckého světa se pro mladé talenty často stává středoškolská odborná činnost nebo soutěž Česká hlavička. Na jižní Moravě jim podporu poskytuje třeba Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. Talenty se snaží ještě na střední škole zachytit také univerzity.
Movsesjan se jako studentka gymnázia v Karlových Varech zapojila do výzkumu na Masarykově univerzitě v Brně, zajímá se o mutace v DNA a roli opravného proteinu RAD51 při vzniku nádorů. Díky své práci uspěla v českých i mezinárodních soutěžích.
Ve druhém ročníku střední školy začínal docházet do laboratoře lékařské fakulty i Marek Feith. Věnoval se hledání takzvaných markerů, tedy molekul, které by mohly pomoci stanovit například rozsah nádoru, jeho agresivitu nebo schopnost tvořit v těle metastázy. Nové poznatky by mohly zlepšit diagnostiku a personalizovat léčbu. Také jemu se ještě před nástupem na vysokou školu podařilo dosáhnout mezinárodního úspěchu. Loni na jaře získal jako student chemické průmyslovky zlatou medaili v mezinárodní soutěži v Číně.
Dnes studuje druhým rokem na Masarykově univerzitě biochemii a sleduje interakce nádorových buněk a imunitního systému pomocí holografického mikroskopu. "Buňky ozařuji různým dávkami světla a sleduji, jak se mění jejich vlastnosti. Je zde předpoklad, že světlo může některé buňky stimulovat, nebo naopak inhibovat. Chceme zjistit, zdali to platí i pro nádorové buňky, což by mohlo vést ke zlepšení léčby onkologických pacientů," řekl Feith.
K rychlému startu může začínajícím výzkumníkům pomoci třeba úspěch v soutěži středoškolské odborné činnosti. Vyzkoušejí si, jaké to je psát odbornou práci a následně ji obhajovat před porotou.
Zpracovat odbornou práci na střední škole není jednoduché, pomoc nadaným žákům nabízí například Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, které každoročně podpoří zhruba 60 "soček". "Kromě finanční podpory studentům hledáme partnery z vysokých škol, firem či Akademie věd, kteří jim s prací pomohou. Těm, co postoupí, potom zajišťujeme kurzy prezentačních dovedností, aby dokázali své výsledky co nejlépe prodat," uvedl ředitel centra Miloš Šifalda.
Kromě pomoci ve středoškolské odborné činnosti pořádá centrum tematické exkurze na odborná pracoviště, kde si žáci mohou vyzkoušet pitvu zvířete či práci s elektronovým mikroskopem. Centrum organizuje i soutěž, v níž tříčlenné týmy středoškoláků řeší úkoly z oblasti biologie, chemie, fyziky či logiky. Talentovaní středoškoláci a začínající vysokoškoláci mohou od centra získat i stipendium 30 tisíc korun ročně.
Kariérní dvířka může talentovaným žákům otevřít i soutěž Česká hlavička. Projekt zaměřený na středoškolskou mládež je odvozen od mateřské soutěže Česká hlava, která usiluje o popularizaci vědy. Odborná porota opět hodnotí odborné práce a projekty, na rozdíl do středoškolské odborné činnosti ale studenti nemají k dispozici seznam témat.
"Studenti se k nám většinou přihlašují s určitou prací, které se věnují ve volném čase. Často už spolupracují s nějakým výzkumným ústavem," řekl ředitel společnosti Česká hlava Václav Marek. Vítězkou České hlavičky se v minulosti stala i Movsesjan.
Zatímco pro Feitha byla cesta ze středoškolské lavice do univerzitní laboratoře Michala Masaříka spíše náhodou, Movsesjan si výzkumný tým Lumíra Krejčího na Masarykově univerzitě vybrala záměrně. Vědecké výukové centrum Bioskop, kterému Krejčí předsedá, vytvořilo koncept tréninkového centra mládeže a pomáhá tak rozvoji a seberealizaci talentovaných studentů. "Karinu jsem přijímal na základě životopisu, motivačního rozhovoru, dotazníku a rozhovoru, který probíhal přes Skype," řekl Krejčí. Mladá studentka jej však nejdříve oslovila sama. Tuto možnost má každý zájemce, který by se rád vzdělával nad rámec běžných osnov.
