Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Objev podle expertů otevírá nové možnosti výzkumu kosmu, zejména při studiu černých děr a neutronových hvězd. Může rovněž přinést více informací o vzniku vesmíru.
"Je to něco zcela nového a odlišného, co nám otevírá dosud nespatřené světy... Na ty, kterým se podaří zachytit (gravitační) vlny a interpretovat jejich poselství, čekají bohaté objevy," uvedla akademie v prohlášení.
Takzvané gravitační vlny předpověděl v rámci všeobecné teorie relativity již před sto lety Albert Einstein, vědcům se je ale podařilo zachytit teprve nedávno. Využili k tomu obří laserové detektory označované zkratkou LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), které dokázaly zaznamenat mimořádně slabé vibrace vycházející z gravitačních vln. Po jejich zachycení vědci převedli signál gravitační vlny do zvukové podoby a mohli slyšet, jak se dvě černé díry spojují.
Gravitační chvění, které dnes ocenění vědci zachytili v září 2015, pocházelo z kosmické srážky dvou černých děr, tedy objektů s mimořádně velkou hustotou, jež se odehrála ve vzdálenosti zhruba 1,3 miliardy světelných let od Země.
Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.
Jeden z laureátů Barry Barish uvedl, že on a jeho kolegové věděli, že mají velkou šanci za svůj přelomový objev letošní Nobelovu cenu získat. Barish si prý dokonce nařídil budík v očekávání telefonátu ze Švédska, ten ho ale nakonec stejně zaskočil. Nobelovu cenu označil za "vítězství pro Einsteina".
Další z vyznamenaných Weiss řekl, že ocenění "vnímá jako uznání práce tisíců lidí". Detektor LIGO je projekt, na němž se podílí více než tisícovka vědců z více než dvaceti zemí světa.
Nobelova cena je letos v jednotlivých kategoriích dotována devíti miliony švédských korun (24,4 milionu korun) - v případě fyziky polovina této částky připadne německému rodákovi s americkým občanstvím Weissovi, druhou polovinu si rozdělí Barish a Thorne.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young za výzkum v oblasti chronobiologie.
Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii. Ceny budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývajících pět ve Stockholmu.
