Ochechule se vracejí do Amazonie

Skupina brazilských vědců se chce pokusit navrátit do řek v povodí Amazonky kapustňáky - velké býložravé vodní savce aerodynamických tvarů, známé též jako ochechule nebo mořské krávy, jimž hrozí vymření, napsala agentura AFP.

"Poprvé po 34 letech se nám podařilo dohodnout se na tom, že vrátíme kapustňáka (Trichechus inunguis) do jeho přirozeného prostředí," uvedla Vera da Silvová z Národního institutu pro výzkum Amazonie, která stála u zrodu projektu.

Tento velký chráněný savec Amazonie je v regionu stále vzácnější, ale místní obyvatelé jej přesto dále loví. Chytají malé kapustňáky, aby k nim přilákali jejich matky, které pak zabijí a snědí.

Jakmile lovci matku chytí, ponechají malé kapustňáky osudu. Ty, které mají trochu štěstí, odchytí INPA a umístí do velkých nádrží. "V únoru, až začne období dešťů a řeky stoupnou, budou do Rio Cuieiras, přítoku řeky Rio Negro, experimentálně vypuštěni dva dospělí samci s obojky, na nichž bude radiová vysílačka," vysvětluje paní Silvová.

Samečci byli vybráni kvůli zvýšení reprodukce. Samička kapustňáka je totiž obvykle březí jen jednou za dva roky a většinou mívá jen jedno mládě. Samečkové však mohou oplodnit více samiček, a tak by se populace kapustňáků mohla rozrůst.

Podle Silvové je velmi důležité vrátit kapustňáky do jejich přirozeného prostředí, protože jsou spolu se želvou a americkým hlodavcem kapybarou, rovněž ohroženými druhy, jako jediní schopni změnit v hnojivo zelenou biomasu plovoucí v amazonských řekách, na níž závisí celý vodní reprodukční řetězec.

Experiment, realizovaný ve spolupráci s brazilským nevládním Ekologickým výzkumným ústavem, poslouží také k lepšímu poznání druhu.

"Pozorujeme jejich přesuny v období sucha a povodní, jejich migraci a místa, kde především hledají potravu," vysvětluje Silvová, jejíž INPA nyní chová v zajetí 36 kapustňáků. "Polovinu z nich chceme vypustit. Někteří jsou ještě mladí, jiní žijí v zajetí už 30 let a nebudou schopni se na svobodě zorientovat," dodala.

Chov kapustňáků v zajetí se prodraží. Každý z nich denně zkonzumuje potravu o hmotnosti osm až deset procent vlastní váhy. Živí se zeleninou, ovocem a rostlinami. Dospělé zvíře přitom váží téměř 350 až 400 kilogramů a podle odhadů žije 40 až 50 let.

"Letos INPA vynaložil na potravu pro kapustňáky 25 000 dolarů (přes půl milionu Kč), je to velmi drahé, přestože některé organizace (včetně jedné anglické) projekt podporují," konstatuje Silvová.

Projekt vysazování kapustňáků do řek v Amazonii jde ruku v ruce se vzdělávací kampaní pro místní obyvatelstvo, jejímž cílem je ukázat, jak je tento živočich pro životní prostředí důležitý. "Mnozí obyvatelé žijící u řek znají kapustňáka jen na talíři," stěžuje si vědkyně.

Způsob lovu tohoto savce, který dokáže zůstat pod vodou bez nadechnutí až 20 minut, je obzvláště krutý. Zvíře je pod vodou stěží viditelné, ale velice zranitelné je ve chvíli, kdy vystrčí čenich nad hladinu, aby se nadechlo. Toho lovci využijí k tomu, že mu ucpou nozdry a udusí je. 

Ilustrační foto: ČTK