Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by příští vládě doporučil, aby v ní opět byl ministr odpovědný za vědu, výzkum a inovace. Podle něj jde o oblast, která bude čím dál důležitější a bude třeba, aby ji někdo ve vládě koordinoval. Řekl to po dnešní bilanční schůzce s vicepremiérem pro vědu a výzkum Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Za uplynulé funkční období Sobotka vicepremiéra pochválil za to, že se mu podařilo prosadit navýšení rozpočtu vědy a stanovit budoucí rozvoj vědy a inovací ve strategických dokumentech národní politiky.
Podle Sobotky se během funkčního období dosluhující vlády ukázalo, že pro efektivní fungování vědy a výzkumu a jeho spolupráci s privátním sektorem je pozice člena vlády "velmi potřebná". Řízení vědy a výzkumu by měl v budoucnu usnadnit nový zákon, který Bělobrádek sice stihl připravit, ale který se do Sněmovny v tomto volebním období už nedostane. Ve čtvrtek ho bude projednávat legislativní rada vlády.
Podle návrhu má vzniknout nové ministerstvo, s čímž nesouhlasilo několik ostatních resortů. Pod nové ministerstvo by spadaly agentury, které rozdělují peníze na základní a aplikovaný výzkum - Grantová a Technologická agentura ČR. Podle Bělobrádka by se později do kompetence tohoto ministerstva měla zařadit také Akademie věd ČR a výzkumná činnost vysokých škol.
"Jestliže je tu připravena novela zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, která připravuje prostředí pro to, aby tu mohla být trvale zakotvena pozice člena vlády, který bude mít oblast vědy, výzkumu a inovací na starosti, tak to (příští vláda) může velmi dobře použít," řekl premiér.
Bělobrádek připomněl, že Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace je nyní navrhovatelem pro 15 rozpočtových kapitol. Vyjednávání o rozpočtu je tak podle něj velmi komplikované a bylo by dobré, aby ho měl na starosti člen vlády, zdůraznil. Nepovažuje přitom za neúspěch, že se nepodařilo projednat návrh novely ještě během funkčního období této vlády.
"Je potřeba si uvědomit, že to nebylo v koaliční smlouvě ani v našem vládním programu, byla to věc, která vyplynula až z dlouholetých debat, kdy my jsme měli dvě varianty, jak centrální autoritu vytvořit," namítl.
Sobotka ocenil, že se podařilo navýšit rozpočet na vědu. "Jsem rád, že se v letech 2014 až 2018 podařilo zvýšit výdaje na vědu a výzkum o devět miliard korun, to znamená, že jsme za dobu mandátu naší vlády ty výdaje zvýšili zhruba o 33 procent," vypočetl. Vláda v září schválila na příští rok pro vědu a výzkum 35,6 miliardy korun, což je o 2,9 miliardy korun víc než letos. V rozpočtovém výhledu na rok 2018 bylo o 600.000 korun méně. Bělobrádek usiloval o 36,1 miliardy korun, ministerstvo financí naopak původně navrhovalo 33,2 miliardy korun.
Úspěchem je podle premiéra také příprava strategického dokumentu národní politiky na léta 2016 až 2020, který vláda schválila loni a zaměřuje se na podporu aplikovaného výzkumu. Vyzdvihl i zavedení nových pravidel pro financování a hodnocení výsledků výzkumu, které vláda schválila letos v únoru. Metodika se má do praxe zavádět postupně do roku 2019. Vysoké školy na to budou mít čas i později.
V programovém prohlášení Sobotkovy vlády se vědy a inovací týká pět bodů. Vláda chtěla prosadit zejména lepší systém řízení této oblasti a spravedlivější rozdělování peněz. Kromě toho chtěla vláda zlepšit podmínky pro mobilitu vědců a doktorandů a posílit doktorské obory, které mají vazbu na potřeby hospodářství. Jejím cílem bylo větší zapojení českých výzkumných pracovišť a podniků do mezinárodních projektů v aplikovaném výzkumu.
