Tiskaři dokončují publikaci věnovanou středověké těžbě mramoru v okolí Žďáru nad Sázavou a jeho použití při založení kláštera ve 13.století. Kniha bude podle ředitele Muzea Vysočiny Jihlava Karla Malého dokončena během několika týdnů. Je výsledkem spolupráce muzea a Akademie věd ČR. Díky ní se u Žďáru podařilo odhalit dosud neznámou těžařskou lokalitu. V letošním roce na spolupráci obě instituce navážou projektem věnovaným historii pálení vápna ve stejné oblasti. Kraj Vysočina projekt podpořil částkou 159 tisíc korun, řekl v úterý novinářům hejtman Jiří Běhounek (ČSSD).
"Není to finančně největší projekt, ale nejde ani tak o peníze, jako o zajímavost tématu a o fakt, že spolupracujeme s Akademií věd ČR, což je pro nás otázkou prestiže," uvedl Malý. Krajský příspěvek pokryje polovinu nákladů na první rok bádání, které má podle Malého trvat tři roky.
"Když jsme zpracovávali téma mramoru, zjistili jsme, že se už ve středověku v okolí Žďáru používal k pálení vápna. Jiný zdroj vápna v regionu nebyl, přitom byl pro stavbu kamenných staveb nezbytný," vysvětlil Malý. Do odhalování středověké těžby se zapojili historici, archeologové, geologové, mineralogové i stavaři a odborníci na památkovou péči. Kromě dlouhodobého hledání v archivech byla podstatná i práce v laboratořích a v terénu. "Uprostřed lesů u Žďáru jsme našli úplně novou a do té doby neznámou lokalitu těžby mramoru. Podařilo se nám ji datovat," řekl Malý. Středověký lom zabírá plochu asi tisíc čtverečních metrů. Pod povrchem se podařilo detekovat pece a další zpracovatelské objekty.
Kromě závěrů prezentovaných před odbornou veřejností by podle Malého mohly být výsledky výzkumu zajímavé i pro širší okruh lidí se zájmem o regionální historii. "Rádi bychom usilovali o zřízení naučných stezek, informačních tabulí a konání přednášek. Materiálu je hodně a ukazuje se, že jde o zajímavé, ale opomíjené téma, přitom souvisí se samotným založením města," dodal Malý.
