Olomoučtí vědci zdokonalili metodu, díky které mohou zkoumat pod mikroskopem rostliny a zároveň je uchovat živé. Až několik dní dokážou takto pozorovat v přirozeném stavu ve speciálním laserovém mikroskopu významnou pícninu vojtěšku. Vylepšili tak metodu, která vyvolala před třemi lety velký ohlas ve vědecké komunitě. Informovali o tom zástupci olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).
Mikroskopické zkoumání živých rostlin umožňuje odborníkům, kteří na metodě pracují s britskými a německými kolegy, poznávat dění uvnitř živých rostlinných organismů. Získané informace jsou stěžejní například pro zvýšení výnosů rostlin či jejich odolnosti vůči nepříznivým vlivům prostředí včetně sucha či chorob.
Novou metodu vyzkoušeli nejprve na modelové rostlině huseníčku, nyní pokročili k mnohem větší vojtěšce. Do budoucna hodlají postup využít i na jiné plodiny, především ječmen. "Podařilo se nám posunout dále metodu, která dokáže zatím jako jediná snímat rostliny v různých úrovních od nitrobuněčné až po celé rostliny. Skutečnost, že jsme od huseníčku pokročili k vojtěšce, považujeme za velký milník," uvedl vedoucí olomoucké výzkumné skupiny Jozef Šamaj.
Rostlinu mohou podle něj touto metodou vědci sledovat od několika hodin až po několik dní, podobně jako by byla v přirozeném prostředí. "Vidíme nejen její vývoj, ale i interakce s vnějším prostředím a mikroby ve stanovených a přísně kontrolovaných podmínkách. Získáme tak mnohem lepší odpovědi na řadu biologických a biotechnologických otázek," doplnil Šamaj.
Přenesení metody z modelové rostliny na vojtěšku bylo podle odborníků technicky poměrně složité. Využívají přitom komerčně dostupný mikroskopický systém. Pro rostlinu museli připravit podmínky pro dlouhodobou kultivaci, ve sterilním prostředí dostává čerstvé živiny, má zajištěný světelný režim i přísun vzduchu. "Ve vědecké oblasti spočívá posun v tom, že doposud neexistoval systémový přístup, který by hodnotil vojtěšku na takové úrovni," uvedl spoluautor výzkumu Miroslav Ovečka. Podotkl, že metoda i s možností využití pro jakýkoliv typ rostlinných objektů otevírá vědecké obci nové perspektivy.
CRH bylo v Olomouci otevřeno v roce 2013. Vybudování vědeckého pracoviště stálo 808 milionů, investiční náklady pokryla dotace z fondů EU a státního rozpočtu. Na projektu se podílejí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.
