Reprodukční medicína
Vědcům se podařilo u myší odchovat mláďata, která mají geneticky dva otce

Japonským vědcům se podařilo v laboratoři odchovat zdravá myší mláďata, která mají geneticky dva biologické otce a žádnou biologickou matku. Podle deníku The Times to může znamenat průlom na poli reprodukční medicíny, kde by taková metoda mohla zaručit, že by dva gayové mohli mít společného potomka, který by byl biologickým dítětem jich obou. Nový objev ale může pomoci i při léčbě ženské neplodnosti.

Tým biologa Kacuhika Hajašiho z univerzity ve Fukuoce našel způsob, jak přeměnit samčí buňky v samičí pohlavní buňky - vajíčka. "Je to poprvé, co se podařilo vytvořit odolné samičí oocyty ze samčích buněk," řekl vědec na londýnské konferenci věnované genovému inženýrství.

Odborníci dospěli k vytvoření samičích pohlavních buněk z těch samčích tak, že nejprve vytvořili ze samčí kožní buňky kmenovou buňku. Ta ale stále disponovala samčími chromozomy XY, a nemohla se tedy stát vajíčkem s chromozomy XX. Japonský tým ale dokázal chromozom Y odstranit a nahradit do chromozomem X. Tento přístup by mohl přispět i k léčbě některých typů ženské neplodnosti, například Turnerova syndromu, který způsobují chromozomální abnormality.

Hajaši se chce nyní zaměřit na další výzkum, v němž by použil lidské buňky. "Nevím, zda je bude možné využít pro reprodukci. Není to jen otázka vědecká, ale také společenská," řekl. Také buněčný biolog Dusco Ilic z londýnské univerzity King's College upozornil, že cesta k dalšímu využití tohoto objevu může být trnitá - a to jak z technických, tak z etických důvodů.