Objekt LRLL 54361, vzdálený od Slunce 950 světelných let, je podle kombinovaného pozorování dvou vesmírných teleskopů asi dvojhvězda. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nešlo o hvězdné pískle, dosud obalené zárodečným plynovým kokonem.
Hvězdy se rodí v oblacích mezihvězdného plynu, který se vznáší prázdným prostorem. Pokud gravitační síla, jíž se molekuly, ionty a volné elektrony v plynovém mračnu přitahují, převáží nad jejich pohybovou energií, začne mračno houstnout. Jak houstne, počíná se rozpadat do menších regionů. Menší oblasti se nakonec smrští natolik, že se v nich začnou slučovat jádra vodíku na helium. Začnou svítit a stanou se z nich hvězdy. Aby se to stalo, musí mít mračno určitou hmotnost. Je závislá na teplotě plynu a jeho počáteční hustotě.
Zhruba se ale pohybuje okolo deseti až tisícinásobků hmotnosti Slunce. Nově zrozené hvězdy pak utvoří hvězdokupu, skupinu hvězd navzájem svázaných gravitačním působením. Objekt LRLL 543611 se nachází v jednom takovém zárodečném mračnu. Podle odhadu astronomů je starý jen sto tisíc let, což značí útlé mládí.
Mladé hvězdy, obklopené zárodečnými kokony, se dají nejlépe pozorovat v infračervené části světelného spektra, protože jiné vlnové délky hmota mračna pohlcuje. Přesně to taky dělala skupina astronomů, vedená Jamesem Muzerollem z Baltimorského Instititutu pro vesmírné teleskopy. Pozorovali objekt LRLL 54361 pomocí Spitzerova teleskopu. Ten si prohlíží vesmír z oběžné dráhy právě v infračervené oblasti. Všimli si, že mladá se hvězda každých 25,34 dne stane desetkrát jasnější. Usuzují z toho, že se jedná o dvojhvězdu.
Hvězdná škytavka
Podle práce astronomů, zveřejněné v časopise Nature, je příčinou periodické změny jasnosti objektu LRLL 54361 zvýšený přísun hmoty z mračna. Myslí si, že hvězdná dvojčata okolo sebe navzájem obíhají po eliptické dráze. Když jsou od sebe daleko, padá k nim mezihvězdný plyn pomaleji. V okamžiku, kdy se k sobě přiblíží nejvíc, se jeho přísun zrychlí. Systém se rozzáří. Jako kdyby škytal. Astronomové se na podivnou hvězdu podívali kromě Spitzerova teleskopu ještě teleskopem Hubbleovým.
Použili nástroj k pozorování ve viditelné oblasti spektra, který nainstalovali ještě astronauti z raketoplánu Atlantis v roce 2009. Spatřili záblesk světla, vydávaný objektem LRLL 54361. Byl deformovaný mnohonásobným průchodem skrze zákruty zárodečného mračna. Jako když zavoláte na přátele v jeskyni se spoustou vedlejších chodeb a odboček a její zákruty váš hlas zkreslí.
Hlavně se neunáhlit
Astronomové si nemohou být jisti, jestli je objekt LRLL 54361 opravdu tvořen dvěma hvězdami. Považují to ale přinejmenším za pravděpodobné. Změny jasnosti rostoucích hvězd, přičítané změnám v přísunu materiálu ze zárodečného mračna, už pozoroval kdekdo. Pravidelná změna je ale neobvyklá. Vzájemné obíhání dvou těles ji pohodlně vysvětluje.
Mladá dvojhvězda by, za předpokladu, že se o dvojhvězdu opravdu jedná, mohla po bližším studiu přinést spoustu dalších užitečných informací o formování hvězd. Její pozorování by mohlo osvětlit, i jak okolo nově zformovaných hvězd vznikají planetární soustavy.
