Na oběžné dráze kolem Země krouží nejen funkční družice a jiné systémy, ale také kosmické smetí, kosmické smetí, kterého je rok od roku víc. Jak je otázka znečištění vážná a zda existuje nějaké řešení, na to pro TÝDEN.CZ odpovídal astronom a emeritní vedoucí Úřadu OSN pro kosmické záležitosti Luboš Perek (98).
Co všechno je vlastně vesmírný odpadu?
Jde o tisíce úlomků, nefunkčních družic, vyhořelé stupně nosných raket a dalších těles, které byly do vesmíru vypuštěné.
Kdy začal být kosmický odpad vážným problémem?
Až teď, v posledních několika letech.
Proč nebylo potřeba se odpadem zabývat již dříve?
Množství odpadu totiž narůstalo postupně. V minulosti, tedy v roce 1957, kdy vlastně začala celá kosmická doba, vypustil Sovětský svaz první Sputnik, o rok později letěl první americký Sputnik a posléze se zapojily i Spojené národy. Tehdy ovšem těch objektů bylo velmi málo a nemělo cenu se tím nějak zabývat, neboť byly rozprostřeny v ohromném prostranství. Ovšem za těch padesát let se to hodně změnilo a těch objektů začalo přibývat. Zpočátku se šlo jen o výjimky, pak těch neaktivních družic byl asi stejný počet jako těch aktivních a dneska na jeden aktivní objekt ve vesmíru připadá tak dvacet nefunkčních objektů, úlomků a jiné tříště.
Dá se odhadnout, jaký je objem odpadu ve vesmíru?
Já jsem se o to dříve hodně zajímal, tak jsem požádal kolegy, jestli by mi dali seznam všech objektů a jejich hmotnost. Oni mi poslali seznam uspořádaný podle hmotnosti. Ty údaje jsem si přerovnal, udělal jsem si podle toho svůj výčet a rozdělil objekty do dvou kategorií. Objektů od jedné do tří tun je ve vesmíru celkem asi tak dva tisíce, od tří tisíc a výše je tun zhruba čtyři sta. No a ten zbytek, co tam poletuje, jsou "drobečky". Nicméně vycházím z analýzy, která byla pouze do roku 2012, novější jsem už nedostal.
Proč?
Já jsem ta data dostal pod podmínkou, že je nepoužiji proti evropské agentuře a že je nezveřejním. Analýzu jsem dál neposlal, ale data jsem si zpracoval. To snad bylo důvodem, proč řekli, že mi už nic neposkytnou.
Nyní však jde o globální problém. Jsou nějaké možnosti, jak by se daly ty trosky z vesmíru odstranit?
Existuje řada návrhů na řešení problému, žádné však nejsou účinné. Existovaly například nápady, že by se ty velké objekty nějakým způsobem chytaly, ale to není možné, neboť se pohybují velkou rychlostí. Pokud by přeci jen byl někdo úspěšný a chytil ho, tak by to byla taková "cukatura", že by to oba ty objekty zničilo. Také se zkoušelo znečištění odstranit pomocí laserů, s jejich pomocí se sestřelovaly nefunkční družice. Nicméně ani to se neosvědčilo, protože se objekt roztříštil na tisíce dalších úlomků a znečištění bylo tak ještě větší. Takže jediné, co můžeme udělat, je naučit se s nimi žít.
Problém ale do budoucna bude narůstat...
Bude narůstat. My ale zatím nemáme jiný způsob řešení a kosmický prostor je dost velký, takže se tam toho ještě dost vejde. Víme, že to nečištění tady je, musíme se s ním naučit pracovat. Ale nyní se to musí udělat tak, aby se ten problém oddálil, dokud se nenajde vhodné řešení. Američané sice slíbili, že vymyslí možnost, jak opravovat satelity přímo na dráze, ale jakmile se něco opravuje v kosmu, tak je to stokrát dražší, než když by se to opravilo na zemi.
Jaké by bylo podle vás nejlepší řešení?
Teď jsme v tom momentě, kdy by bylo potřeba, abychom získávali potřebné elementy drah, kde se trosky pohybují. Já jsem navrhoval, aby na všechny družice, které se nyní posílají do kosmu a jednou se také stanou těmi poletujícími "auťáky" a "náklaďáky", instalovaly laserové odrážeče. Díky nim bychom tak měli možnost spolehlivě určit, kde se daný objekt nachází, a tak více posílili bezpečnost.
Jak takové odrážeče fungují?
Podobná metoda je nainstalovaná na Měsíci. Tam je umístěn skleněný hranol, a když tam vnikne paprsek, tak se třikrát odrazí a letí nazpět přesně jako letěl tam. Stačí jen mít po ruce dalekohled a změřit čas, který byl potřeba k dráze letu. A protože známe rychlost světla, můžeme na centimetr přesně říct, kde k tomu odrazu došlo. Návrh bohužel neprošel, jednotlivé státy nechtějí oznamovat polohy svých družic.
Nemůže mít znečištění vliv na lety do vesmíru a bezpečnost kosmonautů?
Ne, určitě ne. V současné době se klade velký důraz na prevenci srážek. Musíme znát přesné dráhy, abychom věděli, kde se ten objekt nachází, a pak kolem něj uděláme takovou "jitrničku", neboli bezpečnou vzdálenost, která bude prodloužená ve směru letu. Když se vyhnete téhle bezpečnostní jitrničce, tak už máte jistotu, že se s žádným objektem nesrazíte.
Může kosmické smetí ohrozit i život na naší planetě?
Ne, žádné nebezpečí nehrozí, objekty většinou shoří v atmosféře.
