Dosud největší množství kvalitních snímků úplného zatmění Slunce získala ve Spojených státech výprava z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Na zaznamenání vzácného úkazu přitom její účastníci měli 21. srpna pouhých 120 vteřin. Matematickými metodami ze snímků získávají obrazy jasně zářícího okolí slunce, takzvané koróny, která je tvořena světlem odraženým od volných elektronů.
Cílem je získat také obrazy ukazující rozložení iontů železa, niklu a argonu, a lépe tak poznat podmínky, jež v koróně panují. První vizualizaci magnetického pole Slunce účastníci expedice ukázali novinářům.
"Jeli jsme pozorovat dvě věci. Jednak bílé fotosferické světlo odražené od volných elektronů, které umožňuje studovat magnetické pole Slunce, jednak záření iontů v koróně, jež poskytne detailní informace o tom, co se v koróně děje," uvedl Druckmüller, podle kterého se desátá výprava vydařila.
"Data, která máme nyní, jsou nesrovnatelně komplexnější a lepší. Zatím nemám stoprocentní přehled, protože jsou jich neuvěřitelné tři terabyty, ale i z toho zlomku, co jsem začal zpracovávat, je zřejmé, že překonávají vše, co jsme v minulosti měli k dispozici. Letos jsme například poprvé zachytili korónu ve fázi, kdy se aktivita Slunce postupně blíží minimu a kdy je struktura magnetického pole zcela jiná než v období maxima," řekl Druckmüller.
Unikátní data se výzkumníkům podařilo získat také díky novému softwaru, který matematik Pavel Štarha vyvinul po téměř čtyřech letech práce. "Software řídící pozorovací kamery musí pracovat synchronizovaně. Je vyvinut speciálně pro pozorování zatmění Slunce. K snímkům zatmění je potřeba získat důležité kalibrační snímky, kterých je zpravidla 12krát více. Pořízená data se automaticky třídí a vytváří se k nim doplňkové soubory obsahující informace nutné pro jejich další zpracování," vysvětlil Štarha.
Expedice byla úspěšná také díky hezkému počasí a slušné viditelnosti. Výzkumníci sami přiznávají, že měli štěstí. V oblasti vypukly rozsáhlé požáry a obloha byla ještě den před zatměním poseta dýmovými mraky. "Začátek expedice byl velmi depresivní, celá obloha byla zadýmená. V den zatmění se ale stal zázrak, otočil se vítr a nakonec bylo na všech pozorovacích cílech jasno. V Oregonu jsme navíc měli absolutně klidný vzduch, kvalita obrazů z hlediska rozlišovacích schopností je tak skutečně fantastická," popsal Druckmüller.
Obrazy struktur magnetického pole slunce není podle vědců zatím možné získat jindy než při zatmění Slunce. Expedice z Brna za tímto jevem vyrážejí do celého světa. Letos pozorovatelé obsadili pět stanovišť v Oregonu, Idahu, Nebrasce a Wyomingu. Fyzicky nejnáročnější cestu absolvovala matematička Jana Hoderová, jejíž pozorovací místo bylo vysoko ve Skalistých horách. Výpravu financovala Havajská univerzita.
