Kladivo na plukovníka
Bomby i rakety. Bezletové zóny nezabrání násilí

Kdy začnou na Libyi po "zelené" od Rady bezpečnosti OSN dopadat bomby a rakety krátkého a středního doletu? Zatímco Paříž už od uplynulé noci prohlašuje, že útok je možný během několika hodin, hlasy z USA jsou opatrnější. Kroky k prosazení bezletové zóny nad Libyí lze zahájit v neděli nebo pondělí, citují některá americká média nejmenované zdroje z Bílého domu.   

Generál Norton Schwartz, šéf štábu amerického vojenského letectva, v Kongresu prohlásil, že zřízení bezletové zóny nad Libyí by mohlo trvat zhruba týden. Rebelové musejí ještě týden vydržet, prohlásil po zvláštním jednání amerického Kongresu republikánský senátor Mark Kirk.

Podrobnosti případného vojenského zásahu proti Muammaru Kaddáfímu a jeho věrným zatím na veřejnost nepronikly. Některé sdělovací prostředky v USA však citují zdroje z Pentagonu, podle nichž se připravuje i nasazení raket krátkého a středního doletu.

Po zavedení zóny bude nutné zničit libyjské prostředky protivzdušné obrany. Velení libyjské protivzdušné obrany má podle dostupných informací k dispozici 216 raket země-vzduch a přes 200 dalších střel. Odborníci soudí, že proti nepříteli nejsou libyjské síly schopny podniknout vážnější akci.

Podle Washingtonu je k hlídkovým letům nad tak rozsáhlým územím, jaké má Libye (asi pětkrát větší než např. Německo), zapotřebí více letadel, než se vejde na jednu letadlovou loď (nejbližší takové plavidlo mají USA v Rudém moři). Ke kontrole Libye by prý bylo zapotřebí 100 až 150 letů denně, což by ani NATO nemohlo zajišťovat delší čas. Otázkou také zůstává, zda zavedení zón zabrání režimu Muammara Kaddáfího v pozemních útocích na povstalce.

Vraždění v Dárfúru svět přihlížel bez bezletové zóny

Často se připomíná, že bezletovou zónu mezinárodní společenství nezavedlo v západosúdánském Dárfúru, kde byli od února 2003 povstalci bombardováni súdánskou armádou (do 2008 zde zahynulo na 300 tisíc lidí). Důvodem byla zejména velikost území. Dárfúr je přitom 3,5krát menší než Libye.

V minulosti zavedlo mezinárodní společenství bezletové zóny v Iráku a v Bosně. Dvě bezletové zóny nad Irákem (1991-2003; zavedeny bez přímého schválení OSN) byly podle odborníků relativně úspěšné, zóna nad Bosnou (1992-1995; zavedena rezolucí Rady bezpečnosti OSN) ale nezabránila například masakru ve Srebrenici.  

IRÁK (1991-2003)

Bezletové zóny nad severem a jihem Iráku byly vytvořeny USA po masakrech kurdského a šíitského obyvatelstva v roce 1991. Jejich vznik nebyl iniciován rezolucí Rady bezpečnosti OSN. USA a Británie je ale obhajovaly podpisem rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 688 z 5. dubna 1991, ve které se Irák zavázal zastavit represe proti civilnímu obyvatelstvu. Zóny přestaly existovat na začátku války v Iráku v březnu 2003, oficiálně byly zrušeny po pádu režimu Saddáma Husajna 9. dubna 2003.

Bezletová zóna nad severem Iráku vznikla 7. dubna 1991, poté co USA, Británie a Francie zakázaly Iráku zasahovat proti kurdským uprchlíkům a varovaly jej, aby nepoužíval letectvo na sever od 36. rovnoběžky.

Zóna měřila asi 49 tisíc čtverečních kilometrů, zahrnovala většinu iráckého Kurdistánu a začínala zhruba 30 kilometrů jižně od Mosulu. Zónu chránila letadla USA, Británie a Francie ze základny Incirlik v jihovýchodním Turecku. Francie se z operace stáhla v prosinci 1998.

Bezletovou zónu v Iráku jižně od 32. rovnoběžky vyhlásil americký prezident George Bush 26. srpna 1992 (v září 1996 byla rozšířena na 33. rovnoběžku). Měřila asi 140 tisíc čtverečních kilometrů a zahrnovala města jako Basra a Nadžaf. Zónu chránila letadla USA, Británie a Francie z leteckých základen v Saúdské Arábii a Kuvajtu. Francie se z operace stáhla v prosinci 1998.

Zóny byly podle odborníků relativně úspěšné, zaznamenáno bylo málo násilných snah o jejich porušení, pozemní útoky režimu prezidenta Saddáma Husajna proti šíitům na jihu země ale pokračovaly.

Zóny též ukázaly na další jejich možné nebezpečí: v dubnu 1994 omylem sestřelily dva americké stíhací letouny F-15 dva vrtulníky americké armády UH-60 Blackhawk v bezletové zóně na severu Iráku (zahynulo 26 lidí).   

BOSNA (1992-1995)

Bezletovou zónu nad válkou zmítanou Bosnou a Hercegovinou vyhlásila Rada bezpečnosti OSN 9. října 1992, dokument však neposkytoval oprávnění k leteckému hlídkování mezinárodních sil ani k sestřelení pilota porušujícího zákaz. Aby ukončila soustavné nerespektování zákazu vojenských letů, přijala 31. března 1993 Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 816 o operaci Odepřený let, v níž autorizovala použití síly v případě, že zóna bude porušena vojenskými letadly bojujících stran.

V souvislosti s rezolucí zahájila bojová letadla NATO 12. dubna 1993 hlídkové lety nad Bosnou, což byla první akce mimo hranice NATO v historii aliance. Zóna byla zrušena po ukončení války v Bosně na podzim 1995, do konce operace 20. prosince 1995 uskutečnilo NATO 100 420 letů.

Během fungování zóny uskutečnilo NATO také první vojenský zásah za 45 let své existence, když americké stíhačky F-16 sestřelily 28. února 1994 šest bojových letadel bosenských Srbů, která porušila bezletovou zónu.

Podle NATO zóna svůj účel splnila, neboť zabránila použití vzdušných sil v zemi, kritici ale dodávají, že nezabránila některým násilným pozemním činům, například masakru ve Srebrenici, při kterém v červenci 1995 bosenskosrbské jednotky zabily podle odhadů až osm tisíc Muslimů.