Ugandští představitelé dnes vyjádřili rozhořčení nad výroky venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který vyslovil pochybnost, zda někdejší ugandský diktátor Idi Amin byl skutečně tak krutý, jak se mu připisovalo.
"Mysleli jsme si, že je kanibal. Já o tom pochybuji... Nevím, ale možná byl velký nacionalista, vlastenec," řekl Chávez.
Mluvčí ugandského Národního hnutí odporu (NRM) Mary Karoro Okurutová prohlásila, že v takové souvislosti nelze o Aminovi vůbec uvažovat. "Amin byl brutální. Povraždil mnoho Uganďanů a mnoho jich vyhnal do exilu. Kdokoli vychvaluje Amina, ten není v pořádku."
ČTĚTE TAKÉ: Chávez doporučuje sprchování po komunisticku
Chávez: kancléřka SRN je politický potomek Hitlera
"Některé z jeho myšlenek mohly být pro Ugandu dobré, ale způsob, jakým je zaváděl, byl beznadějný. Způsob, jakým vraždil Uganďany ve velkém, nemůže vést k jeho označení jako nacionalisty," zdůraznila Okurutová.
Uganďana Jamese Kizzu Baliruna donutili Aminovi vojáci sledovat, jak mu vraždí otce a matku, když mu byly čtyři roky. "Nejde mi na rozum, když Amina někdo nazve hrdinou."
Ugandské vedení zatím nesdělilo, zda podnikne nějaké formální diplomatické kroky v souvislosti s Chávezovými výroky. Venezuela v Ugandě velvyslanectví nemá.
Idi Amin se moci chopil vojenským převratem. V čele Ugandy stál osm let a ze země, kterou britští koloniální vládci velebili jako "perlu Afriky", vytvořil místo násilí a zkázy. Aminův režim byl nechvalně proslulý mučením a vražděním svých možných odpůrců. Přesné údaje o počtech obětí brutálního režimu neexistují; odhady se pohybují kolem půl milionu. "Černý Hitler" nebo "řezník z Kampaly", jak byl Amin nazýván, si z toho nikdy těžkou hlavu nedělal.
Po nuceném odchodu ze země v roce 1979 žil nejprve rok v Libyi a pak se usadil v Saúdské Arábii. Tam však až do své smrti žil nikoli jako uprchlík, ale jako "poutník po svatých místech islámu".
Foto: Wikimedia Commons
