Egypští islamisté štvou proti prasatům. A křesťanům?
04.05.2009 17:58
O víkendu byly káhirské slumy svědky prvních bitek mezi chovateli prasat a policií. Bojuje se o životy čuníků. V Egyptě nebyl sice dosud zaznamenán jediný případ mexické (prasečí) chřipky, ale přesto vláda s posvěcením parlamentu vyřkla nad všemi prasaty v zemi ortel smrti.
Jde o zhruba 350 až 400 tisíc zvířat, jež chová téměř výlučně křesťanská menšina v zemi.
O víkendu se policie střetla s chovateli prasat ve smutně proslulé chudinské čtvrti sběračů a třídičů odpadu na káhirském předměstí.
Vzduchem létaly kameny a lahve, nejméně deset lidí bylo při srážkách zraněno a 15 zatčeno, uvedly bezpečnostní zdroje. Zranění jsou hlášeni rovněž z dalších míst egyptské metropole, kde se chovají vepři.
Jejich majitelé, často ve velké bídě žijící koptští křesťané, brání zvířata proti nucené porážce.
Masové vybíjení čuníků schválil 29. dubna egyptský parlament. Iniciativa vzešla od islamistických politiků, ke kterým se obratem připojili ostatní. Prase považuje většina muslimů za odporné zvíře.
Pro nucenou porážku až 400 tisíc zvířat zvedli ruku jak poslanci Muslimského bratrstva, tak Národní demokratické strany (NDP) prezidenta Husního Mubaraka. Nakonec se přidala i hrstka Koptů. Nic jiného jim nezbylo, omlouvají je jejich souvěrci.
Prasata by měla být vybita do několika dnů, ale dosud se tak podle dostupných údajů stalo jen v několika tisícovkách případů, hlavně na venkově.
Prase je strašnější než vodíková puma
Prasečí chřipka je horší než vodíková puma, varovalo na zdravotnickém sympoziu v Káhiře Muslimské bratrstvo. Vypadá to, jako by egyptští politici byli hluší vůči apelům světových expertů, kteří zdůrazňují, že choroba se nepřenáší z prasete na člověka, ale z člověka na člověka. OSN označila reakci Egypta za "omyl".
V arabském světě vyvolala celá věc prudké diskuse, které mají zčásti až groteskní rysy. Část muslimských politiků zavětřila novou příležitost, jak opět vší silou zaútočit na nemilované rypáky.
Egyptský ministr zdravotnictví prohlásil, že si je vědom, že masová jatka kvičících dobytčat zemi před mexickou (prasečí) chřipkou neochrání, ale alespoň se podle něj zlepší veřejná hygiena. A egyptský tisk dodává, že to současně uklidní obyvatelstvo země na Nilu.
Chovatelům prasat v Egyptě sice slíbili finanční odškodnění, ale oni tomu buď nevěří, suma se jim zdá nízká, anebo se prostě svých zvířat nechtějí z různých důvodů vzdát. Jedním z nich je, že čuníci pomáhají likvidovat odpadky.
V takzvané čtvrti sběračů odpadků na východním předměstí Káhiry chovají prasata téměř v každém domě - někde jen jedno, jinde desítky. Na ulicích se vrství haldy odpadu, každou chvíli je přivážejí pick-upy.
Místní obyvatelé, většinou koptští křesťané, odpadky pečlivě holýma rukama třídí. Plasty, železo a sklo se prodávají. Jedlé části odpadu zkrmují prasata. Všude je prach, špína a smrad. Odporná, ale na druhé straně velmi užitečná práce.
Snad naše čuníky zachrání egyptský škendrián
Třídění odpadů živí tisíce lidí, nejednou negramotných. Nejen při hledání práce jsou menšinoví Koptové v muslimském moři často velmi znevýhodňováni. Káhira se už opakovaně pokusila, aby třídění a likvidaci odpadu převzaly kompletně moderní firmy, ale tyto pokusy opakovaně selhaly.
Zůstává ještě nezodpovězená otázka, zda vybíjení prasat míří i proti křesťanům v Egyptě. V tomto ohledu je egyptský tisk poměrně opatrný. Pokud tomu tak podle něj je, tak pouze v případě obyvatel čtvrti sběračů odpadků. Mnozí ji považují za jeden z vředů na obrazu města.
Aby svá zvířata ochránili před smrtící rukou veterináře, vyhnali už mnozí Koptové svá prasata do pouště a tam se je snaží ukrýt.
Jiskřička naděje? K boji za záchranu egyptských čuníků už zatroubila i slavná herečka, tvrdá kritička muslimů a slavná herečka na penzi Brigitte Bardotová.
Křesťanští chovatelé prasat ale spíše sázejí na to, že podobně jako už opakovaně zkrachovaly snahy o moderní metody třídění odpadků, nepodaří se vzhledem k nedostatku peněz, špatné organizaci a šlendriánu nakonec vykonat ani rozsudek smrti nad jejich domácími zvířaty.
Foto: ČTK/AP a Reuters
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.