V Jihoafrické republice v těchto dnech probíhá soud se třemi muži obviněnými ze znásilnění a vraždy vrcholové sportovkyně Eudy Simalaneové. Tato fotbalová hvězda se otevřeně hlásila ke své homosexuální orientaci. V JAR bylo od roku 1998 nahlášeno 31 případů znásilnění a zabití lesbických žen, uvádí server BBC.
Podle organizace pro práva gayů Trojúhelník se však k soudu dostaly pouze dva případy "výchovného znásilňování" a jen v jednom z těchto případů byli pachatelé odsouzeni.
"Výchovné znásilňování" je termín, kterým se zde označuje znásilňování lesbických žen mužem, který je chce potrestat, nebo "napravit" jejich orientaci.
"Myslí si, že dobrý muž ženu z lesbické orientace ´vyléčí´," vysvětluje Sharon Coxová. "A je smutnou skutečností, že se poškozené ženy obávají přijít s těmito případy před soud," dodává.
Podle údajů organizace Trojúhelník přibývá týdně deset nových případů "výchovného znásilňování", které však často nebývají hlášeny na policii. Agresivita násilníků stoupá podle názoru organizace i proto, že policie se těmto útokům nesnaží účinně zabránit.
Coxová doufá, že soud potrestá vrahy sportovkyně Simalaneové i pachatele dalšího podobného případu, jehož přelíčení nyní probíhá v Kapském Městě.
"Pokud v těchto kauzách padnou odsuzující rozsudky, tak to bude velký krok vpřed v lidských právech, právech pro ženy i právech pro lesbičky a gaye," shrnuje Coxová.
Jihoafrická republika patří celosvětově k zemím s nejvyšším počtem případů sexuálního násilí páchaného na ženách. Zdejší policie eviduje ročně více než 54 tisíc případů.
Mezi dvacetiletými muži se znásilňování žen považuje dokonce za jakousi hru. Takový muž se tady nazývá marhasimani.
"Marhasimani je někdo, kdo zajde do klubu, koupí tu ženě několik piv, a pak ji se svými kamarády odvede do bytu a má s ní sex," lakonicky upřesňuje význam slova jeden mladý muž, který si přál zůstat v anonymitě.
Jiný z mužů sedící v baru ve městě Kempton Park severovýchodně od Johannesburgu popisuje, jak celá věc funguje. Říká, že se kamarádi schovají pod postel, dokud první z nich soulož neskončí a neopustí pokoj. Pak ho u ženy vystřídají ostatní, kteří předstírají, že se stále jedná o toho prvního muže.
"Pokoj je tmavý, takže opilá dívka většinou ani nezjistí, že s ní spí už někdo další," vysvětluje další muž z baru.
Když však mají uznat, že jde o znásilňování, odmítají to.
"Něláme jim přece nic špatného. Víte, jak je dneska pití drahé?" namítá jeden z nich. "Dobře, někdy sice těm holkám dáme drogy, nebo něco takového, ale ne vždycky," snaží se ospravedlnit další z party násilníků.
V Jihoafrické republice existují hluboce zakořeněné kulturní stereotypy, mezi které patří například přesvědčení, že žena je majetkem muže. Pohled společnosti značně ovlivňuje výchova k tradičním hodnotám a úloze pohlaví ve společnosti, které ve většině rodin zůstávají po desetiletí beze změny.
Dumisani Rebombo byl dříve také násilníkem, nyní o svém zločinu mluví otevřeně a s výčitkami. Bylo mu právě 15 let, když se svými dvěma kamarády u nich ve vesnici znásilnil ženu. Přiznává, že to bylo kvůli vlivu vrstevníků: "Chtěl jsem dokázat, že už jsem muž a také jsem chtěl, aby mě ostatní uznávali. Nebylo to však nic, co bych si užil. Hned mě zaplavil pocit viny a obav."
Rebombo nyní pracuje pro nadaci, která se snaží přesvědčit muže, aby na ženách nepáchali žádné násilí. "Zdejší chlapci jsou vychováváni tak, že mají právo dělat se ženami, cokoliv je napadne. Stávají se z nich hrubí a tvrdí chlapáci," říká. Hlavní problém vidí v tom, že obecně v zemi nepanuje dostatečná vůle tyto zakořeněné stereotypy změnit.
Foto: Profimedia
