Káhira vybila prasata. Teď však neví, co s odpadky

Tím, že Egypt nechal vybít všechna prasata v zemi, vystavil svoji metropoli hrozbě ekologických, zdravotních a sociálních problémů. Píše o tom deník International Herald Tribune, podle něhož většinu káhirského odpadu (asi 60 procent) tvoří zbytky jídla. Tyto zbytky konzumovala prasata sběračů odpadu, takzvaných zabbalínů.

Rozlehlá Káhira se svými 18 miliony obyvatel vyprodukuje každý den okolo osm tisíc tun odpadu. Pouze dva tisíce tun však posbírají popelářské firmy. Zbytek mají na starosti rodiny zabbalínů.

ČTĚTE TAKÉ: VIDEO: Egypt šokují masakry křesťanských prasat 
                        Egyptští islamisté štvou proti prasatům. A křesťanům?

Tento systém sběru odpadků se datuje od konce 40. let 20. století. Rodiny chudých zemědělců tehdy přicházely do Káhiry hledat práci. "Není to práce, je to život," říká o životě mezi páchnoucími odpadky Isát Náim Gindy, pravnuk jednoho z prvních zabbalínů.

Jde o rodinnou práci - do školy chodí většinou jen nejstarší syn, ostatní chlapci sbírají večer a v noci odpad v ulicích, ženy a dívky jej třídí a zhodnocují. "Když něco uděláte s odpadky, zabijete celou čtvrť, je to jejich život," říká koptský kněz Abraham Fahmi.

Zbytky jídel dostávala prasata, kterých chovali sběrači odpadků více než čtvrt milionu. Kvůli zamítavému postoji islámu k prasatům a vepřovému masu byli právě zabbalínové takřka jedinými chovateli prasat v Egyptě.

Soukromé firmy nezvládají

Vybití všech prasat Egypt nejdříve zdůvodňoval takzvanou prasečí chřipkou, později však uznal, že se pokouší "vyčistit" prostředí, ve kterém žijí zabbalínové. Pokoušel se o to již dříve, ale soukromé firmy najaté na sběr odpadků jimi byly doslova zavaleny.

Vybíjení prasat, včetně způsobu jeho provádění, bylo opakovaně kritizováno, zejména poté, co reportéři novin Al Masrj Al Jum zdokumentovali nakládání živých prasat bagrem do nákladních vozů a nožem zabíjených selat házených na hromady.

"Vláda plně nepochopila ekonomické a sociální dopady (svého rozhodnutí)," říká Syada Greissová, poslankyně a předsedkyně nevládní Asociace na ochranu životního prostředí.

"Možná má vláda vznosné cíle," říká pan Gindy, jehož nezisková organizace provozuje školu pro děti zabbalínů. "Ale způsob, jakým se k problému postavila, není dobrý." 

V převážně muslimském Egyptě žije na 400 tisíc zabbalínů. Ti pocházejí většinou z koptské menšiny křesťanské víry.

Foto: ČTK/AP, Reuters