Naposledy za krále Idríse I.
Libyjci jdou po půl století k urnám. Volby provází strach z násilí

Poprvé po více než 40 letech diktatury se v sobotu vydají k urnám voliči v Libyi, aby rozhodli o složení ústavodárného shromáždění.

Libye se tak stane další severoafrickou zemí po Egyptu a Tunisku, kde po loňských protivládních povstáních a pádu dlouholetých autoritativních režimů budou mít obyvatelé možnost zvolit své zástupce.

Panují obavy, že první volby od pádu vůdce Muammara Kaddáfího by mohlo poznamenat násilí. V zemi stále působí množství milic, které se loni podílely na Kaddáfího svržení, a některé by se mohly pokusit hlasování narušit.

Mezi pravomoci nového shromáždění bude patřit jmenování ministerského předsedy nebo příprava návrhu nové libyjské ústavy, o kterém mají později lidé rozhodovat v referendu. V dvousetčlenném orgánu je 120 křesel vyhrazeno pro nezávislé kandidáty, o zbývajících 80 mandátů se mají ucházet politické strany.

Z nich jako favorité vycházejí islamisté ze Strany spravedlnosti a výstavby, strana Al-Vatan bývalého velitele tripoliských milic Abdala Hakíma Belhadže a liberální koalice bývalého předsedy povstalecké rady Mahmúda Džibríla.

Celkem mohou Libyjci vybírat z více než 3700 kandidátů, mezi kterými je 629 žen. K volbám se registrovalo asi 80 procent právoplatných voličů, tedy téměř 2,7 milionu lidí.

Řada Libyjců si volby spojuje s nadějí, že zemi po 42 letech diktatury přivedou na cestu demokracie. Kaddáfího režim byl svržen loni 22. srpna asi půl roku poté, co v zemi propukly první protivládní protesty inspirované revolučními událostmi v Tunisku a v Egyptě.

V hlavním městě Tripolisu hlasování provázela slavnostní atmosféra. Před volebními místnostmi se i přes velké teplo tvořily dlouhé fronty a auta troubila, když projížděla kolem. Voliči ukazovali na prstech "V" na znamení vítězství, někteří měli v očích slzy. "Nedokážu ten pocit popsat. Zaplatili jsme svou daň, mám v rodině dva mučedníky," sdělila agentuře Reuters své první zkušenosti s volbami 50letá učitelka Zajnáb Masríová.

Naposledy se volilo za krále Idríse I.

Libyjci šli k volbám naposledy v roce 1964 za vlády krále Idríse I., jehož Kaddáfí o pět let později svrhl. Za vlády Kaddáfího, který byl zabit v říjnu, byly politické strany zakázány a politické instituce neexistovaly.

Nezkušenost řady Libyjců s volbami je jedním z důvodů, proč pozorovatelé varují před přílišným očekáváním. Libyjským přechodným úřadům se ani po necelém roce od svržení režimu nepodařilo přesvědčit bezpočet milic, aby složily zbraně.

Minulou neděli například ozbrojení demonstranti požadující větší samostatnost východní části země přepadli volební komisi v Benghází, rozbili počítače a zničili vybavení k volbám. V západní Libyi se proti sobě postavili ozbrojenci z města Zintán a bojovníci kmene Mašašíja, který se nezapojil do loňského povstání. Na jihu zkřížili zbraně bývalí arabští povstalci a členové nearabského kmene Tibbu.

Ve městě Adžedábíja prý demonstranti zapálili volební urny ve 14 z 19 volebních místností. Při jednom z incidentů byl v Benghází postřelen člověk. Narušení voleb byla hlášena i z měst Briga a Ghadámis.

Ozbrojené incidenty vyvolávají pochybnosti, zda přechodná vláda dokáže dohlédnout na průběh voleb nebo zvládnout ty kandidáty, kteří u sebe nosí zbraně a mohli by se pokusit násilnou cestou zpochybnit výsledek hlasování.

Na průběh voleb mají dohlížet pozorovatelé Evropské unie, Ligy arabských států, Africké unie a pozorovatelé z centra bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera.

Řada obyvatel východních oblastí bohatých na ropu se také obává, že v národním shromáždění nebudou dostatečně zastoupeni. Libyjci z východu země mají mít v novém orgánu 60 křesel, západ Libye včetně Tripolisu sto a řídce osídlené pouštní oblasti jen 40 mandátů. Někteří obyvatelé východu ale požadovali rovnoměrné rozdělení mandátů a viní Tripolis z přehlížení.

Datum oznámení výsledků hlasování podle agentury AFP není zatím známo. Jakmile se ale členové nového ústavodárného sboru sejdou na ustavující schůzi, měla by podat demisi Přechodná národní rada, která zemi od Kaddáfího svržení vládne.