Egypt drtí krize
Lidé žijící z turistů na Nilu chodí téměř o žebrotě

"Musím se rozhodnout, buď nakoupím žrádlo pro mého koně, nebo jídlo pro mého syna." Těmito dramatickými slovy líčil nedávno svou zoufalou situaci v dopise egyptskému ministrovi turistiky jeden provozovatel drožky tažené koněm v Luxoru. Hišam Zazú dal v reakci na psaní dohromady v přepočtu téměř 15 milionů korun, jež by měly pomoci zmírnit nejhorší nouzi pracovníků v turistice ve městech Luxor a Asuán.

Další šek na tři miliony korun předala před několika dny guvernérovi Asuánu egyptská armáda. S nízkými příjmy z turistů bojuje Egypt už několik let, snad nejvíce to ale zasáhlo právě Asuán a Luxor. Asuánu by nyní měla pomoci i vlastní značka.

V Asuánu by měla být v těchto dnech a týdnech vrcholit turistická sezóna, ale zahraničních návštěvníků tu potkáte jen poskrovnu. Nahrazují je, ovšem pro místní ekonomiku zcela nedostatečně, domácí, kteří si užívají mírného klimatu. Krize je nepřehlédnutelná.

Cizinci, kteří sem k Nilu zavítají, si ke své potěše můžou nyní většinou užívat mnohem nižších cen, než je obvyklé v dobrých časech. Projížďka tradiční plachetnicí zvanou felucca dnes přijde na polovinu a méně. Dle toho, jak umíte smlouvat.

Nynější turistická krize je v moderní historii Egypta neobvyklá, protože trvá už dlouho - od roku 2011. Přesněji od propuknutí takzvaného arabského jara, které ale jím zasaženým zemím přineslo zatím obecně více běd, než užitku, přinejmenším v ekonomické oblasti.

Pokud jde o povodí Nilu, od Luxoru na jih, zažila tamní turistika po hlubokém propoau po zmíněném jaru mírné oživení, ale pak nasatala opět krize, která trvá dodnes.

Turistika je motorem egyptského hospodářství, jsou na ní přímo a nepřímo závislé čtyři miliony pracovních míst. V reálu to značí obživu pro zhruba 16 milionů lidí v rodinách těch, kdo v některém ze sedmdesáti oborů spojených s turistikou pracují. To je ohromná masa lidí.

Rok 2013 byl katastrofálním. Do země na Nilu přijelo kolem 9,5 milionu návštěvníků, tedy o 17,9 procent méně než v roce předchozím. Kvůli propadu cen hotelů a dalších služeb klesly příjmy tohoto odvětví o přibližně 40 procent na pouhých šest miliard dolarů.

Tak tomu bylo i roku 2004. Oproti rekornímu roku 2010 se loni přijmy z turismu snížily o 52 procent! Mírný optimismus vzbuzuje fakt, že po velkém lobbování Egypťanů zrušilo nebo omezilo varování svým turistům ohledně bezpečnosti v Egyptě 28 zemí.

Po rekordním propadu v září roku 2013 nyní počty turistů opět lehce stoupají. Krátkodobým cílem je 14 milionů cizinců a příjmy kolem 11 miliard dolarů.

Ministr Zazú sází na tradiční marketinkové nástroje, zvláště na osobní styk. Žurnalisté a provozovatelé cestovek mají sami psát a hovořit o svých zkušenostech z návštěv Egypta. Káhira se snaží o zlepšení v oblasti leteckého spojení, zvláště s Evropou, odkud přijíždí téměř tři čtvrtiny turistů.

Stále obletovanější jsou Rusové, u nichž obliba Egypta rychle roste.

Pozitivní roli mají v budoucnu sehrát i bezpečnostní kamery, na něž se je možné připojit ze zahraničí. Živý přenos se zatím nabízí z pěti turistických lokalit, počet kamer se už brzy zvýší na 25. Mají ukazovat, že ta která prázdninová místa jsou opravdu klidná.

Připravují se i nové nabídky, mezi nimi dlouhá cesta parníkem po Nilu už z Káhiry na jih. Dále pak třeba lákadlo v oblasti náboženství, konkrétně putování po stopách svaté rodiny v Egyptě.

Dlouhodbě musejí Egypťané zlepšovat kvalitu nabídek, aby odpovídala rostoucím západním požadavkům. To platí rovněž pro parníky na Nilu.

Pohled vládních úpředníků se zaměřuje i na Luxoar a Asuán, tedy města, která trpí nynější krizí enormě. Ze tří stovek výletních lodí, které ještě před několika lety pluly po Nilu, jich je dnes v provozu jen několik desítek.

Velké zahraniční cestovky čekají s obnovením plaveb nejméně do dubna. Na rozdíl od uměle vytvořených prázdninových míst jako Hurgháda a Šarma aš-Šajch, kde Egypťané z celé země pouze pracují, ale nikoli žijí, je v Asuánu nebo Luxoru na turistice závislé početné místní obyvatelstvo.

Přesnější statisticky, kolik lidí v turistickém sektoru pracuje a kolik obživu ztratilo, ale neexistují. Odhaduje, se že pouze v Luxoru už nemá tři roky do čeho píchnout kolem 1100 průvodců.

Ministerstvo turistiky v Káhiře se proto už nějaký čas snaží vytvářet vlastní známky, značky, které by nevyvolávaly pokud možno žádnou spojitost s občasnými výbuchy násilí v Káhiře a jinde. U Rudého moře, "Red Sea", už se tak stalo a více či méně to funguje.

Asuán by měl být napřístě vnímán také jako zimní destinace, která nabízí hodně kulturních a přírodních atrakcí i bez plavby parníkem po Nilu. Jako alternativa se nabízí například plavba po Asuánské přehradě až k hranicím Súdánu.

Volá se i po nové silnici k Rudému moři. Turisté by tak měli možnost "odskočit" si z Asuánu na koupání ve slaných vlnách.