Nová dopravní spojení v JAR. Vykoupená krví

V čase apartheidu se v Jihoafrické republice zcela záměrně nebudovaly systémy městské hromadné dopravy. Před fotbalovým šampionátem se to výrazně změnilo. Země má první rychlovlak na černém kontinentě a autobusy dokonce jezdí mezi towhships, černošskými čtvrtěmi, a centrem Johannesburgu.

Novou Jihoafrickou republiku zažívají návštěvníci fotbalového svátku už během příletu na letiště OR Tambo International - s 16 miliony cestujících ročně největší vzdušný přístav v Africe. V uplynulých letech přibyly nové odbavovací haly, nová vysoká parkoviště, údajně bezpečná, a letiště je spojeno rychlovlakem zvaným Gautrain se Sandtonem, exkluzivní hotelovou a nákupní čtvrtí na severu Johannesburgu.

Gautrain je prvním rychlovlakem svého druhu v Africe. Po jistých problémech byla jeho první trať otevřená 8. června, tedy právě včas. Až bude celý projekt roku 2011 dokončen, má rychlovlak spojovat hlavní město Pretorii s hospodářským centrem Johannesburgu.

Rychlostí až 160 kilometrů v hodině a v šedesátiminutových intervalech nabídne pasažérům možnost přepravit se mezi oběma městy za 42 minut a vyhnout se chronickým zácpám na silnicích. Tak to alespoň slibují prospekty.

Mezinárodní konsorcium, které má koncesi provozovat Gautrain 15 let, sestává z jedné francouzské, jedné kanadské a ze dvou jihoafrických firem. Rychlovlak je ale jen hlavní část nového systému, jenž rozšíří i schuttelbusy dopravující ve městech pasažéry ke stanicím rychlovlaku.

K tomu všemu je tu nový autobusový systém Rea Vaya (Pohybujeme se), který zahájil provoz už loni v srpnu, ale záhy skončil, a znovu začal opět fungovat až před několika měsíci. Poprvé spojují autobusy centrum Johannesburgu s obří černošskou čtvrtí Soweto. Na této trase dlouhá desetiletí pendlují černí pracovníci. Autobusové spojení s townships byl pro ně donedávna jen sen. Černé masy bez automobilů byly odkázány jen na taxíky anebo na nepřesné, přeplněné a nebezpečné vlaky ve městě. Když padla tma, doprava všeobecně ustávala.

Sběrná taxi jsou neblaze proslulá bezohlednou jízdou řidičů, špatným technickým stavem a nehodami. Cizincům se většinou nedoporučují. Můžou je zavést třeba na odlehlá místa, kde budou okradeni, anebo utrpí ještě horší újmu. 

Zavádění autobusového spojení se ale neobešlo bez násilností. Taxikáři, hlavně minibusů, kteří se báli o práci, v metropoli protestovali, blokovali silnice, házeli kameny a provokovali policii. Protesty neformálního taxikářského průmyslu, který během let získal značnou moc, se neobešly bez několika krvavých střetů. Po dohodě s úřady se z části taxikářů stávají řidiči autobusů a úředníci v autobusových podnicích, některým zaplatí město odškodné.

Většina návštěvníků fotbalového mistrovství bude odkázána na (novou) dopravu autobusy. Také proto, že kolem stadionů jsou zřízeny bezpečnostní zóny bez dopravy. Nabízejí se stanice Park and Ride - návštěvník zaparkuje své auto na hlídaném parkovišti a pokračuje dále ke stadionu shuttelem. Další možností je Park and Walk, kdy fanoušek zaparkuje a směrem ke stadionu se po předložení vstupenky vydá pěšky.

Čtyřiadvacet hodin denně budou k dispozici i posílené flotily řádných taxíků a minibusů. V zemi se postavily stovky kilometrů nových silnic.

Zcela nová autobusová spojení občany Johannesburgu a okolí těší. V době rasové segregace nejezdila do tonwnships žádná veřejná doprava. Zčásti existovala jen v centru Johannesburgu a v některých bílých čtvrtích.

Foto: Gautrain a Profimedia