V Libyi by se do července příštího roku měly konat parlamentní i prezidentské volby. Počítá s tím plán politické stabilizace země, který navrhl zmocněnec OSN pro Libyi Hassan Salamé. Jeho záměry jednomyslně schválila Rada bezpečnosti OSN. Salamé chce aktualizovat mírovou dohodu, kterou před dvěma lety podepsaly pod záštitou OSN různé libyjské frakce.
Dohoda by měla nově zahrnout i bývalé věrné svrženého vládce Muammara Kaddáfího a tábor generála Chalífy Haftara. Tento velitel samozvané Libyjské národní armády (LNA) je spojen s kabinetem na východě Libye, který až dosud neuznával vládu v Tripolisu, již podporuje OSN.
Salamého cílem je podpořit Libyjci realizovaný politický přechod, na jehož konci vznikne "stabilní, sjednocená, reprezentativní a efektivní" vláda, uvedla agentura AP.
V této rozvrácené severoafrické zemi jde ale podle francouzské rozhlasové stanice RFI o ambiciózní, až téměř nesplnitelný úkol. Před jakýmkoliv hlasováním bude mimo jiné potřeba schválit v referendu novou ústavu.
Dvě hlavní strany konfliktu v Libyi, vlády ze západu a východu země, jednaly na začátku tohoto měsíce v Tunisku o sdílení moci. Také jimi diskutované přechodné období by mělo zhruba po roce vyústit v nové volby.
Libye je v chaotickém stavu i šest let po skončení občanské války. Kromě dvou konkurenčních vlád se o moc přetahuje řada bojůvek včetně teroristické organizace Islámský stát (IS). Nestabilitě předcházela dlouhá vláda autokratického vůdce Kaddáfího, kterého v roce 2011 svrhlo povstání podpořené nálety koalice západních zemí.
Rozvratu Libye zneužívají zločinecké sítě pašeráků lidí, které odtamtud vypravují do Evropy většinu lodí s africkými migranty.
