Humanitární krize
Rohingové mají smůlu. Islámské země mají jiné zájmy

Když muslimští Rohingové prchali v minulých desetiletích před pronásledováním a zabíjením z Barmy, desetitisíce z nich našly útočiště v Saúdské Arábii, která je domovem nejposvátnějších míst islámu. V současné době ale muslimští vůdci od Perského zálivu po Pákistán nenabídli o moc víc než odsouzení zásahů proti Rohingům a humanitární pomoc.

Experti soudí, že nedostatečně silná odezva ze strany většinově muslimských zemí částečně pramení z jejich lukrativních obchodních zájmů v jihovýchodní Asii. Většina Blízkého východu se navíc potýká s vlastní uprchlickou krizí vyvolanou roky násilných konfliktů v Sýrii, Iráku, Jemenu a Afghánistánu.

Více než 500 tisíc lidí - zhruba polovina rohingské muslimské populace Barmy - uprchlo za uplynulý rok do sousedního Bangladéše, převážná většina z nich během posledního měsíce. Vysoký komisař OSN pro lidská práva označil tažení barmské armády a útoky s ní spojených buddhistických násilníků proti Rohingům za "učebnicový příklad etnické čistky".

Saúdská Arábie je domovem asi čtvrt milionů lidí z Barmy, kteří se do tohoto království uchýlili za vlády již zesnulého krále Fajsala v 60. letech. Tento týden země slíbila 15 milionů dolarů na pomoc Rohingům.

Jako největší vývozce ropy na světě soutěží Saúdská Arábie s Ruskem o to, kdo se stane největším zásobovatelem ropy pro Čínu. Aby se prosadila, potřebuje k tomu pomoc Barmy.

Nedávno otevřený ropovod vedoucí přes Barmu dopravuje ropu z arabských zemí a Kavkazu do vnitrozemské čínské provincie Jün-nan. Ropovod o délce 771 kilometrů začíná v Bengálském zálivu v západobarmském Arakanském státě, odkud pochází většina rohingských uprchlíků.

"Dalo by se předpokládat, že Saúdská Arábie se bude méně hlasitě zastávat Rohingů, protože je závislá na barmské vládě kvůli ochraně ropovodu," říká Po Kchung ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), který píše o čínské ropné politice.

Ropovod byl uveden do provozu letos v dubnu po letech odkladů. Tankery tak díky němu nemusejí proplouvat Malackou úžinou a cesta se tak zkrátí přibližně o sedm dní. Podél ropovodu se táhne také potrubí dopravující zemní plyn z barmského ložiska Šwei.

Daniel Wagner, zakladatel poradenské firmy Country Risk Solutions, říká, že Saúdská Arábie rozvíjí svou hospodářskou a politickou agendu v Barmě a jihovýchodní Asii, a přitom může současně "tvrdit, že je morálně na výši", když v minulosti přijala rohingské uprchlíky a poskytuje jim pomoc.

Humanitární pomoc slibuje Rohingům čím dál víc muslimských zemí, zatímco počet běženců v Bangladéši stoupá. Ázerbájdžán, který také podle všeho exportuje ropu do Číny zmíněným ropovodem, rozhodl o vyslání 100 tun humanitární pomoci Rohingům.

Turecko, které jako Írán soupeří se Saúdskou Arábií o to stát se nejvlivnější mocností v islámském světě, připravilo miliony porcí jídla pro běžence v Bangladéši a slíbilo, že bude spravovat jeden z tamních uprchlických táborů. Rovněž pak poskytlo pro rohingské migranty oblečení jako součást své zásilky s více než 150 tunami humanitární pomoci.

Írán, který je regionálním rivalem Saúdské Arábie, vypravil nejméně 40 tun pomoci. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí nedávno kritizoval muslimské země s obchodními zájmy v Barmě a vyzval je, aby vystupňovaly tlak na tamní vládu. "Desítky muslimských zemí a vlád vedou s barmskou vládou finanční a obchodní jednání. Nemá smysl sedět jen někde v ústraní a Barmu odsuzovat," zdůraznil.

Fotografie vypálených muslimských vesnic v Barmě a ztrápených rohingských žen, dětí a starců, jak často bosi překračují hranici do Bangladéše, vyvolaly v několika muslimských zemích protesty. Velká demonstrace se uskutečnila například v Indonésii, jejíž vláda usiluje o to, aby zvýšila bilaterální obchodní výměnu s Barmou na miliardu dolarů ročně.

V největším pákistánském městě Karáčí protestovaly desítky tisíc lidí. Poslanec Farhatulláh Babar z opoziční Pákistánské lidové strany (PPP) vyzval vládu, aby pozastavila nebo alespoň zpomalila realizaci zbrojních dohod v hodnotě několika set milionů dolarů s Barmou.

Babar řekl, že jeden z vládních činitelů na jeho žádost odpověděl, že Pákistán vyvíjí na Barmu tlak diplomatickými kanály. "Pákistán by neměl být vnímán jako země, která posiluje režim, jenž používá zbraně proti svým vlastním lidem," prohlásil Babar.

Jason von Meding, specialista na řešení katastrof z univerzity v australském městě Newcastle, upozornil, že za vyháněním Rohingů nestojí pouze náboženská nesnášenlivost.

Barmská vláda vytyčila v Arakanském státě přes 12.000 kilometrů čtverečních území pro rozvoj těžby nerostů, na něž je oblast bohatá. Rolníci a etnické menšiny žijící v Arakanském státě proti tomu protestují s tím, že se jedná o zábory půdy, za něž nedostávají prakticky žádné odškodné.

"Není pochyb o tom, že v tamní společnosti panuje velké náboženské a etnické napětí. To se ale také stává vhodnou záminkou pro některé lidi, aby za scénou prosazovali velmi špinavé politické a obchodní zájmy," podotkl Meding.