Etnické násilí vyhnalo v Etiopii z domovů už 700 tisíc lidí. Jen od srpna uprchlo kvůli etnicky motivovanému konfliktu na pomezí dvou etiopských států Oromija a Somali do uprchlických táborů přes 200 tisíc lidí. Informoval o tom zpravodajský server BBC s odvoláním na humanitární organizaci Norská rada pro uprchlíky (NRC).
Většina z běženců v táborech pochází z Oromije. "Na místě je pár skupin humanitárních pracovníků a zatímco zdroje jsou přetížené, každým dnem přichází více rodin," konstatovala místní poradkyně NRC Evelyn Aerová. "Od stařešinů víme, že lidé kvůli nedostatku asistence umírají. Potřebují pomoc dřív, než bude pozdě."
"Před násilím jsme utekli jen s oblečením na zádech," popsal svou situaci farmář Abdirahman Moalim, který z východní Oromije uprchl loni.
Bývalý guvernér státu Somali Abdi Mohamed Omar, jenž byl v srpnu nucen abdikovat, čelí obvinění, že během 13 let své vlády porušoval lidská práva. Všechna obvinění odmítá.
Nynější premiér Etiopie Abiy Ahmed, který nastoupil do úřadu v dubnu, provádí v zemi výrazné reformy. Mimo jiné odsoudil zneužívání moci bezpečnostními silami za předchozích vlád a dřívější situaci přirovnal ke státnímu terorismu. Nová vláda propustila několik tisíc politických vězňů, umožnila návrat opozičních skupin z exilu, zprostila prominentní opoziční politiky obviněné z terorismu a umožnila médiím pracovat svobodněji. Nová vláda také uzavřela mírovou smlouvu s Eritreou.
Navzdory reformám v některých částech země spolu stále bojují jednotlivá etnika, což podle agentury AP představuje hlavní vážné ohrožení mandátu reformního premiéra. V zemi čítající zhruba 100 milionů obyvatel žije přes 80 etnik. Napětí například stále panuje mezi Oromy, největším etnikem v Etiopii, a menšinou Tigrajů.
S etnickým násilím patrně souvisí i hromadný hrob se dvěma sty mrtvými na pomezí Oromije a Somali, který objevila na počátku měsíce policie.
Podle některých přispívá k etnickému násilí v posledních měsících uvolnění státní politické kontroly v zemi, napsal deník The New York Times. Na etnickém základě fungují některé dříve zakázané organizace, jejichž členové se letos vrátili z exilu. Takovým příkladem je i Oromská osvobozenecká fronta (OLF), která byla až do června považována za teroristickou organizaci a s níž etiopská vláda v srpnu podepsala dohodu o ukončení bojů. Nicméně po návratu 1500 bojovníků této separatistické organizace v září z Eritreje následovala vlna etnicky motivovaného násilí, napsal NYT.
