Přípravy na napjatě očekávané referendum o samostatnosti Jižního Súdánu mají zpoždění, experti se obávají obnovení občanských válek. Dva vnitřní konflikty se zařadily mezi nejkrvavější války od dob druhé světové, mezi lety 1955 a 2005 stály život téměř dva miliony civilistů a dvakrát tolik lidí vyhnaly z domovů.
Nejrozlehlejší africká země by se podle pět let staré mírové dohody mohla rozdělit na dvě, schválí-li to referendum 11. ledna příštího roku. Jenže mnozí se obávají, že se přípravy nestihnou, napsal zpravodajský server al-Džazíra.
Podle aktivistů by mezinárodní aktéři měli dělat víc, aby se země neponořila zpět do konfliktu. "Je na čase, aby vlády, které slíbily pomoci uvést v praxi mírovou dohodu, přišly s kombinací nátlaku a pobídek, aby přesvědčily súdánské strany k dohodě o míru," citovala al-Džazíra Albakíra Muchtara Alafífa z lidskoprávní skupiny Súdán 365.
Jeho organizace apeluje na OSN, Spojené státy, Egypt i další země, jež stály za mírovou dohodou z roku 2005, aby "dodržely své závazky Súdánu a předešly diplomatické katastrofě".
Vláda, složená převážně ze zástupců severu země, ovšem zpoždění odmítá. "Doufáme, že začneme s registrací v polovině října," řekl agentuře Reuters Mohammed Ibrahím Chalíl, šéf přípravné komise plebiscitu. "Pokud nebudou žádná zpoždění, žádné překážky, žádní hnidopiši, když bude komise pracovat hladce, když se do nás nebudou vměšovat různé strany, když nás lidé nechají na pokoji, je pravděpodobné, že termín 9. ledna stihneme. Pracujeme ve dne v noci."
Komisaři však byli jmenováni až koncem června a jejího generálního tajemníka nominovali kvůli dlouhým třenicím mezi politiky ze severu a z jihu až druhého září. Organizátoři nyní budou tisknout registrační formuláře a rekrutovat 10 500 pracovníků do volebních komisí, říká Chalíl.
Není však stále jasné, kterak úřady identifikují občany s právem se plebiscitu zúčastnit - ohromné množství uprchlíků se stále do Jižního Súdánu nevrátilo, navíc není přesně definovaná hranice obou částí.
Vykořisťování i etnické konflikty
Mnozí obyvatelé Jižního Súdánu jsou stále rozhořčení z války a cítí se vykořisťováni severem, s velkou pravděpodobností budou pro odtržení. Analytici však varují, že chaos ohledně referenda či jeho dohry by mohly znovu zažehnout náboženské, etnické a ideologické násilí, stejně jako konflikt o ropu.
"Válka může být minulostí, ale spousta jižanů tvrdí, že lidem ze severu nevěří," vysvětluje Haru Mutasaová, africká zpravodajka al-Džazíry. Na severu dominuje muslimská a arabská populace, na jihu převažují animistické kulty, významnou menšinou jsou tam též křesťané.
Prezident Súdánu Umar Hasan Bašír (mimochodem na něj Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač za pět zločinů proti lidskosti a válečných zločinů) slíbil, že výsledek referenda bude akceptovat a že doufá, že se jižané budou moci vyjádřit "bez jakéhokoli diktátu, nátlaku a zastrašování", citoval jej jihoafrický server Independent Online. Se svou Stranou národního kongresu však samozřejmě prezident vede kampaň za zachování jednoty.
Většina ropných zásob leží v jižní části Súdánu, ale závisí na infrastruktuře, kterou disponuje především sever - ať už jde o rafinerie, ropovody či o Port Sudan, prakticky jediný přístav spojující zemi s mezinárodními trhy.
"Ohromný rozdíl mezi rušným severem a chudým jihem je jednou z příčin, proč jsou lidé tak naštvaní," říká Mutasaová. Sporný zůstává stále osud okresu Abjej, bohatého na ropu. Ten leží právě na pomezí severu a jihu, jeho obyvatelé se mají 9. ledna rozhodnout, kam připadnou.
Problémům se také nevyhnou menšiny, pokud se země skutečně rozdělí. Jak jižané na severu, tak seveřané žijící v Jižním Súdánu řekli lidskoprávní organizaci Human Rights Watch, že se obávají represí či vyhnání, schválí-li se rozdělení. Násilí provázelo i volby letos v dubnu a vojenské jednotky obou stran jsou stále rozptýleny po celé zemi.
A dalším nedořešeným problémem zůstává Dárfúr na západě Súdánu. "Pozornost na jižní referendum by neměla odvést zájem od pokračujících krizí v Dárfúru," říká Rona Peligalová z HRW.
