Pracuje jako automechanik v Německu, ale po šichtě svlékne montérky, na hlavu nasadí korunu a je z něho král. Třem stům tisícům poddaných z afrického národa Eweů vládne Céphas Bansah přes Skype. Tvrdí, že je to tak pro všechny lepší. A funguje to už více než čtvrtstoletí.
Táhne mu na sedmdesát, má ženu a dvě dospělé děti. Zařídil si autodílnu v německém Ludwigshafenu a přes den vede celkem obyčejný život - vyměňuje olej, spravuje motory, karburátory, výfuky. Jeho zákazníci často netuší, že jejich vůz opravuje král. Když Céphasovi skončí pracovní doba, vymění montérky za pestrobarevný šat vládce království Gbi v Ghaně. K atributům jeho majestátu patří vedle koruny masivní zlaté řetězy a prsteny, vyřezávaná hůl, trůn a... počítač. Bez něj by to nešlo. Jeho poddaní v západní Africe jsou tisíce kilometrů daleko.
Jenže díky počítači a aplikaci Skype rozmlouvá Togbe Ngoryifia Céphas Kosi Bansah, alias král z Hohoe, s místními vůdci, pronáší proslovy, moudře radí svým poddaným a autoritativně řeší spory na dálku.
Pravidlo pravé ruky
Céphas, který má čtyřiasedmdesát sourozenců, vyrostl v Ghaně a do Německa se dostal ve dvaadvaceti letech díky studentskému výměnnému pobytu. Vyučil se automechanikem a už tam zůstal. Když v roce 1987 zemřel jeho děd, král národa Eweů žijících v jihovýchodní Ghaně, musel se chtě nechtě ujmout vlády sám. Celý proces nebyl jednoduchý, korunován byl až o pět let později.
Královskou korunu si měl podle rodové posloupnosti nasadit jeho otec, případně starší bratr - to by ale nesměli být oba leváci. Levá ruka je mezi Ewei považována za nečistou končetinu, takže levoruký král je pro ně absolutně nepřijatelný. A prvním pravákem v pořadí královského rodu byl Céphas. Tomu se ale nechtělo opouštět slibně se rozvíjející živobytí v Německu. A tak své poddané přesvědčil, že bude lepší, když jim bude vládnout na dálku. Tvrdil, že bude svému národu užitečnější, pokud zůstane v jedné z nejvyspělejších světových ekonomik, kde bude mít bezprostřednější přístup k finanční pomoci. A měl pravdu.
Voodoo manažer
Africký monarcha se v evropských poměrech osvědčil jako velmi šikovný vyjednávač a schopný manažer. Díky svému šarmu a přesvědčivosti dokáže král z Hohoe pro svůj lid získat finanční pomoc a dary, na něž by z daleké Ghany určitě tak snadno nedosáhl. "Němci mě mají rádi a já mám rád Německo. Proto jsem se rozhodl provozovat humanitární činnost právě odsud," svěřil se před časem BBC.
Céphas založil neziskovou organizaci a díky svým kontaktům zajistil pro své lidi například vodní čerpadla a potrubí. Pomáhá tím řešit jeden z nejpalčivějších problémů svého kmene - zásobování pitnou vodou. Získal finance na stavbu mostů a škol. Do ghanských nemocnic poslal sanitky a invalidní vozíky. Dokonce sehnal i zvon pro tamní presbyteriánský kostel.
Mimochodem, sám král vedle presbyteriánství vyznává kult voodoo, což je v Ghaně jedno z nejoblíbenějších náboženství. Ovšem nepředstavujme si černou magii, panenky se zapíchanými špendlíky a oživlé mrtvoly - voodoo má i svou přívětivější tvář. Céphas měl prý v obývacím pokoji malou svatyni, kde mimo jiné orodoval za brzké uzdravení pilota formule 1 Michaela Schumachera, který upadl před pěti lety do kómatu, když při lyžování utrpěl vážný úraz hlavy.
Fešák a všeuměl
Céphas je velmi populární nejen díky svým vladařským a manažerským schopnostem, ale taky proto, že to není žádný suchar. Zamlada vybojoval titul regionálního šampiona v boxu v kategorii muších vah. Vyrábí vlastní pivo značky Akosombo, i když sám alkoholu neholduje. Vydal šest hudebních cédéček a mimo jiné ve své mateřštině nazpíval známou německou vánoční koledu o jedličce. Je také autorem písně věnované mistrovství světa ve fotbale, které se konalo v roce 2006 právě v Německu.
Stala se z něho celebrita. V Německu prodává trička, tašky, sluneční brýle a další upomínkové předměty se svou podobiznou. "Ženám se většinou líbím, takže to kupují," pochlubil se s úsměvem španělskému deníku ABC.
Vdavekchtivé slečny, které by si rády nasadily královskou korunu a získaly v Africe statisíce poddaných, mají ovšem smůlu. Céphas se v roce 2000 oženil. S královnou Gabriellou má dceru Katharinu a syna Carla, který v současnosti studuje bankovní management.
Ale ani v Německu není pro něho život vždycky bezproblémový. Před čtyřmi lety africkému vladaři zloději vykradli dům a zcizili čtyři královské koruny i se zlatými řetězy symbolizujícími jeho majestát. Vzniklá škoda byla vyčíslena v přepočtu na půl milionu korun. Historická hodnota několik set let starých královských klenotů je samozřejmě nevyčíslitelná. Okrást vlastního krále by si v Ghaně nejspíše nikdo netroufl. Ale i přes tuto nepříjemnost Céphas stále nedá na svůj nový německý domov dopustit a svým poddaným dále kraluje na dálku.
Lokální monarchové
Ghana je sice prezidentská republika, ale tradiční regionální králové plní jakožto vůdci jednotlivých kmenů v mnoha afrických zemích stále velmi důležitou funkci. Na kontinentu v současnosti existují pouze tři tradiční monarchie: na severozápadě je to Maroko a na jihu Svazijsko a Lesotho. Přesto se řada afrických republik nadále skládá z mnoha malých království, která nerespektují oficiální státní hranice. Prezidenti a vlády jednotlivých zemí je tolerují jako důležité kulturní a historické dědictví místních kmenů.
Symbióza s regionálními králi navíc bývá pro všechny značně výhodná. Lokální monarchové nemají žádné ústavní pravomoci, takže se státu nepletou do jeho záležitostí. Díky obrovské autoritě, které se těší u svých poddaných, navíc dokážou při konfliktech zpacifikovat znesvářené strany mnohem účinněji.
Inspirace pro Katalánce
Afrika je neblaze proslulá coby kontinent krutých vládců, kteří terorizovali okolí. Vzpomeňme krále z Dahome, který ve středověku děsil celou západní Afriku pomocí svých krvelačných amazonek vydávajících se na trestné výpravy pod korouhvemi vytvořenými z kůží a kostí protivníků. Na druhou stranu mnoho vladařů často muselo prchnout do zahraničí, aby si zachránili holý život. Především v šedesátých letech dvacátého století, kdy řada afrických zemí získala nezávislost a moci se ujali nelítostní diktátoři, museli četní afričtí monarchové nedobrovolně opustit vlast. Král Céphas je v tomto ohledu výjimkou, domů nechce a z vlastní vůle spokojeně vládne z exilu. Některá španělská média na tento inovativní přístup upozorňují a zlomyslně navrhují, že by přes Skype mohl vládnout i katalánský premiér Carles Puigdemont, který se ukrývá v Belgii, protože je na něho ve Španělsku vydán zatykač.
