Zimbabwská opozice doufá ve velké změny

Robert Mugabe (83) vládne Zimbabwe tvrdou rukou již 27 let. Opozice doufá, že se věci přeci jen začínají hýbat správným směrem. Je otázkou, zda nejde jen o zbožné přání. Uprostřed hluboké ekonomické krize, kdy bankovky mají menší hodnotu než toaletní papír, se zdá, že horší už to snad ani být nemůže.

Zimbabwská vláda se dohodla s opozicí na zásadních změnách, k nimž by mělo dojít během voleb v příštím roce. Volební právo by prý mohlo být uděleno také velké zimbabwské diaspoře, která je odhadována na zhruba čtyři miliony osob.

Volební komise, která bude na plánované volby dohlížet, by měla být skutečně nezávislá. Zdroje blízké Hnutí za demokratickou změnu (MDC) dále uvedly, že nechvalně známý zákon o veřejném pořádku, který vláda prezidenta Roberta Mugabeho (83) využívala pro potlačení opozice, má být zakázán.

Zda k takovému vývoji ale skutečně dojde nelze ale zatím zcela zaručit. Zimbabwská vláda zatím celou záležitost nekomentovala. Jeden z předních úředníků strany MDC ale pro server BBC uvedl, že zákon o veřejném pořádku ještě nebyl probírán a nebylo zatím ani dosaženo dohody o tom, že zimbabwská diaspora bude moci hlasovat.

MDC minulý čtvrtek v Pretorii překvapivě dojednala s vládní Zanu-PF dohodu o dodatku k ústavě. Důvodem byl prý podle MDC posun v jednáních. Opoziční hnutí přitom původně proti navrhovaným změnám protestovalo, jeho členové se obávali, že má pomoci Mugabemu a jeho straně upevnit v příštích volbách své postavení.

Sám jihoafrický prezident Thabo Mbeki, který mezi Mugabem a opozicí funguje jako prostředník, prý lídry Morgana Tsvangiraie a Arthura Mutambara z MDC ujistil, že Zanu-PF je připravena zákon o veřejném pořádku a bezpečnosti (POSA) radikálně změnit.

Dodatek k POSA má umožnit všem stranám pořádat politické sjezdy bez předchozího oznámení a provádět volební kampaň bez překážek ze strany bezpečnostních sil.

Vládní strana je prý ochotna s opozicí pracovat na návrhu nového volebního zákona, který by umožnil, aby členy volební komise jmenoval namísto prezidenta parlament.

Osmnáctý dodatek k ústavě, který poslanci schválili minulý týden, má mimo jiné zvýšit počet křesel ve sněmovně ze 150 na 210 a v senátu z 60 na 93.

Ruší také prezidentovo právo jmenovat poslance, kteří budou všichni voleni podle nových pravidel.

Prezident si uchovává pravomoc jmenovat provinční vládce a mít vliv na jmenování předsedů senátu, ale sněmovna má mít pravomoc senát přehlasovat.

Na základě 18. dodatku má být dále zakázána současná volební komise, která změnila hranice volebních obvodů ve prospěch vládní Zanu-PF. Její úlohu by měla převzít komise nová, nezávislá. Parlament bude moci rovněž nově vybírat příštího prezidenta, pokud by ten současný zemřel nebo se stal nezpůsobilým.

Mugabe vládne zemi od její nezávislosti v roce 1980 a příští rok chce usilovat již o sedmé volební období.

Běžné obyvatelstvo má zatím zcela jiné starosti. Zimbabwe se nachází v hluboké ekonomické krizi, nezaměstnanost je odhadována na osmdesát procent a v zemi chybí základní spotřební zboží. Země se potýká s nejvyšší světovou hyperinflací, která je vyčíslována někde mezi 7,6 až deseti tisíci procent.

Zimbabwe, která byla kdysi známa jako obilnice Afriky, se dostala na pokraj naprostého kolapsu. Odborníci ze situace viní Mugabeho vládu. Prezident si ale část své popularity dokázal udržet coby ikona, která přinesla zemi nezávislost, a proti odpůrcům zakročuje represemi. Situace je pro změny zralá již dávno, je otázka, zda k nim tentokrát skutečně dojde.

Na fotografiích: (1) Prezident Robert Mugabe na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku, 25. září 2007, (2) Ilustrační foto - hyperinflace v Zimbabwe

Foto: (1) AP, (2) archiv