Vláda amerického prezidenta Baracka Obamy nevylučuje možnost vstupu Ruska do NATO. Náměstek ministryně zahraničí Philip Gordon to řekl v úterý v Kongresu. Dveře NATO by podle Gordona měly zůstat otevřené evropským demokraciím.
"Jestliže Rusko splní kritéria, bude schopno podílet se na všeobecné bezpečnosti, a bude-li v alianci panovat shoda, pak by nemělo být vylučováno," řekl Gordon.
NATO vzniklo jako ochrana Evropy před bývalým Sovětským svazem a Rusko dává najevo nelibost nad rozšiřováním aliance ke svým hranicím. Obamova vláda však stojí o zlepšení vztahů a chce Moskvu přesvědčit o tom, že NATO pro ně není hrozbou.
ČTĚTE TAKÉ: NATO a Rusko obnovují spolupráci. Téměř po roce
V Gruzii začaly manévry NATO. Rusové protestují
Estonský špion prodával tajemství NATO Rusku
Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin na jaře řekl, že Rusko nevylučuje, že se v budoucnu nestane členem aliance. Teď prý ale dává přednost omezené spolupráci.
"Teď to nepociťujeme jako potřebu, ale nevylučujeme to v budoucnu. Velmoci nevstupují do koalic, ony je vytvářejí. Rusko se za velmoc považuje," řekl.
Předseda Mezinárodní krizové skupiny Gareth Evans vidí problém nikoli v rozšiřování NATO k ruským hranicím, nýbrž v tom, že se u nich rozšiřování zastavilo. "Bude-li Rusko dodržovat lidská práva, mělo by se stát členem NATO," řekl.
Není to prý však záležitost nejbližší doby, zejména ne po loňské válce v Gruzii. Přesto by se členské státy NATO měly podle Evanse začít možností ruského členství zabývat.
Rogozin však prohlásil, že Rusko nesouhlasí s "mnohým z toho, co se děje v NATO, nevidí důvod ustupovat v otázce své svrchovanosti a samo dokáže odrazit hrozby". "Jsme ale připraveni vytvořit určité dočasné koalice," řekl v rozhovoru pro list EUobserver.
Rusko prý chce být partnerem NATO, jestliže bude aliance brát v potaz zájmy Moskvy, což je odkaz na kritický postoj Ruska ke vstřícnému postoji NATO k rozšíření o Ukrajinu a Gruzii. S tím Rusko zásadně nesouhlasí.
Foto: NATO a ruská armáda
