Bolivijský parlament tento týden schválil kontroverzní zákon o dětech, který jim v některých případech umožňuje legálně pracovat již od věku deseti let. Norma vyvolala v této chudé jihoamerická zemi velké diskuse, podpora prezidenta Eva Moralese však nakonec pomohla k jejímu přijetí. Bolívie je přitom podle stanice BBC signatářskou zemí mezinárodní úmluvy zakazující pracovat dětem až do 14 let.
Zákon podporovaný prezidentem umožňuje pracovat pro vlastní zisk dětem od deseti, na účet někoho jiného pak dětem starším 12 let. Až dosud bylo v zemi legální pracovat od 14 let, podle lidskoprávních organizací to však bylo v řadě případů porušováno.
Úřad bolivijského ombudsmana vyzval poslance, aby zákon pozměnili, neboť porušuje práva dětí. Podle jeho údajů již před přijetím normy pracovalo v této desetimilionové andské zemi 28 procent dětí mezi pěti a 17 lety věku. Mnohdy přitom vykonávají fyzicky náročnou práci. Proti normě se postavily také některé nevládní organizace, podle nichž přispěje ke snazšímu zneužívání dětské práce.
Bolívie je členskou zemí Mezinárodní organizace práce, jejíž úmluva zakazuje práci dětí do 14 let věku.
Část společnosti včetně desítek tisíc dětí sdružených v dětské pracovní organizaci Unatsbo však přijetí zákona přivítala, neboť řadě chudých rodin umožní legální přístup ke zdrojům obživy.
"Někteří pracují z nutnosti, navíc zcela vyloučit dětskou práci znamená znemožnit jim získat sociální vědomí," podpořil normu prezident Morales, který pochází z chudých poměrů indiánů kmene Aymara a sám pracoval již ve velmi mladém věku.
Obhájci zákona zdůrazňují, že u dětí mladších 14 let bude nutné žádat o povolení, jehož udělení bude záviset i na finanční situaci rodiny dítěte. Norma rovněž obsahuje větu znemožňující dětem pracovat, pokud by to bylo na úkor jejich školní docházky.
