Bush prosadil 70 miliard na <span>válečné výdaje</span>

Americký Senát v úterý schválil výdaje na války v Iráku a v Afghánistánu ve výši 70 miliard dolarů (1,3 bilionu korun).

Senát při včerejším hlasování nepodmínil poskytnutí dalších peněz na války ukončením bojových operací. Předpokládá se, že toto rozhodnutí ještě dnes potvrdí Sněmovna reprezentantů.

Prezident George Bush požadoval pro další vedení válek v Iráku a v Afghánistánu 190 miliard dolarů (3,4 bilionu korun). Mluvčí Bílého domu Dana Perinová však oznámila, že prezident bude se schválenými 70 miliardami spokojený, pokud Kongres uvolní zbývající prostředky později.

Peníze jsou součástí balíku 556 miliard dolarů, které pokrývají výdaje administrativy pro zbytek rozpočtového roku, tedy do září 2008. V této částce není zahrnuto 460 miliard dolarů na provoz ministerstva obrany, které byly schváleny již dříve.

Nezdar demokratů

Přestože demokraté ovládají obě kongresové komory, úterní rozhodnutí Senátu je nezdarem těch demokratů, kteří se pokoušejí zastavit už pět let trvající irácký konflikt. Při hlasování se 21 demokratických senátorů připojilo k republikánům a podpořilo další výdaje na válku.

"Dokonce i ti z nás, kteří nesouhlasí s touto válkou, se shodují v jedné věci: Nemůžeme nechat své jednotky v poli bez zdrojů, které potřebují," komentoval to republikánský senátor Mitch McConell.

Výdaje na válku v Iráku a v Afghánistánu musí ještě schválit Sněmovna reprezentantů, která by o něm mohla rozhodnout už dnes. I přes převahu demokratů v této komoře Kongresu se však očekává, že návrh výdajů uspěje.

Pokud Sněmovna reprezentantů schválí 70 miliard na konflikty v Iráku a Afghánistánu, vzrostou celkové americké náklady na obě války již na 670 miliard dolarů (12,1 bilionu korun).

Méně jaderných zbraní

Americký prezident Bush dal v úterý rovněž zelenou výraznému snížení zásob jaderných zbraní USA.

Bush toto rozhodnutí udělal po doporučeních ministra obrany a energetiky. Jde o krok, kterým USA navazují na ohlášené snížení počtu jaderných zbraní z roku 2004. Jaderný arzenál USA tak bude zhruba čtvrtinový oproti konci studené války.

Podle expertní zprávy v Bulletin of the Atomic Scientists disponují USA 1150 strategickými jaderným zbraněmi a celkem asi 5000 až 6000 jadernými hlavicemi.

Foto: AP