Venezuelská vláda oznámila, že v neděli ráno místního času odrazila pokus o námořní invazi, jejímž cílem bylo svrhnout režim prezidenta Nicoláse Madura. Informoval o tom venezuelský ministr vnitra. Skupina podle něj pocházela z Kolumbie. Muž číslo dvě venezuelské vládní strany Diosdado Cabello později prohlásil, že při operaci armáda zabila osm lidí a zadržela agenta americké protidrogové agentury (DEA). Kolumbijská ani americká vláda se ke zprávě zatím nevyjádřily.
"Dnes nad ránem, 3. května 2020, se skupina teroristických žoldnéřů pocházejících z Kolumbie pokusila o námořní invazi s cílem zavraždit představitele naší vlády," oznámil novinářům venezuelský ministr vnitra Néstor Reverol. Podle něj se pokus odehrál u přístavu La Guaira, vzdáleném asi 30 kilometrů od Caracasu. Ministr také uvedl, že venezuelská armáda zadržela zbraně a že další informace poskytne později, protože "operace pokračuje a nevylučuje se další zatýkání v oblasti".
Krátce před tímto oznámením prohlásil Diosdado Cabello, že armáda "zneškodnila další pravicový a severoamerický imperialistický pokus (o převrat)". Madurova autoritářská vláda opakovaně obviňuje z pokusu o její svržení zahraniční "imperialistické" síly, nejčastěji hovoří v této souvislosti o Kolumbii a Spojených státech.
Cabello později rovněž vystoupil před novináři a řekl, že operaci financovali "vláda Spojených států, Kolumbie a obchodníci s drogami". "Jeden ze zadržených je obchodník s drogami, agent DEA, jak nám sám řekl. Nejsmutnější na tomto pokusu o státní převrat je, že byl financován z obchodu s drogami," prohlásil Cabello. Podle něj venezuelská armáda pokus odrazila, protože předem získala informace, že se akce chystá. Sledovala tak pohyb lodí od jejich cesty z Kolumbie.
Smrt šéfa bezpečnosti
Podle opozičního deníku El Nacional byl při nedělní akci zabit i kapitán Robert Colina, zvaný Pantera, někdejší šéf bezpečnosti ministra Andrése Izarry za vlády Madurova předchůdce Huga Cháveze, který zemřel v roce 2013. Colina se podle deníku El Nacional účastnil i vzpoury několika armádních důstojníků a vojáků proti Madurovi loni koncem dubna, kdy z kasáren na okraji Caracasu opoziční lídr Juan Guaidó veřejně vyzval armádu k podpoře v konečné fázi svržení Madura.
Guaidó se veřejně postavil do čela opozice jako šéf parlamentu loni v lednu, kdy se prohlásil prozatímním prezidentem poté, co poslanci odmítli nový Madurův prezidentský mandát. Ten podle nich vzešel z nesvobodných voleb. Guaidóa tehdy mezi prvními podpořila vláda Spojených států, které od té doby zesílily sankce vůči Madurovu režimu a také diplomatickým úsilím se ho snažily přimět k demisi. Guaidóa podpořilo na šest desítek zemí.
Minulý měsíc USA oznámily, že posílí svou vojenskou přítomnost v Karibiku. Oficiálně to zdůvodnily bojem proti pašování drog do USA. Krátce předtím USA navrhly, že začnou uvolňovat sankce uvalené na Madurův režim, pokud opozice a členové vládní socialistické strany vytvoří přechodnou vládu bez účasti Madura, ale i bez Guaidóa. Tento kompromis USA navrhly jen několik dní poté, co Madura obvinily z narkoterorismu, a za informace k jeho dopadení nabídly 15 milionů dolarů (asi 375 milionů korun).
