Spojené státy a Čína mohou vytáhnout svět z ekonomické krize, budou-li spolupracovat. Během návštěvy v Číně to prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která dala najevo, že tato otázka je nadřazená americkým obavám o dodržování lidských práv v Číně.
Clintonová, která do Pekingu přiletěla na závěr své cesty po jihoasijských zemích, vyzvala Peking k posílení a rozšíření vztahů mezi USA a Čínou. Obě velmoci by podle ní měly spolupracovat v základních oblastech, jako jsou ekonomika a klimatické změny. "Je to imperativ," zdůraznila šéfka americké diplomacie hned na úvod setkání se svým čínským protějškem Jang Ťie-čch´.
Na tiskové konferenci Clintonová prohlásila, že s čínským ministrem jednala "otevřeně o otázkách, v nichž se obě strany neshodují, včetně lidských práv, Tibetu, náboženských svobod a svobody projevu". Dodala ale, že společné úsilí o podporu růstu v době světové ekonomické krize a bezpečnostní problémy, jako je severokorejský jaderný zbrojní program, jsou na prvním místě.
"Světové události nám poskytly plnou a nelehkou agendu," řekla Clintonová a dodala, že ve snaze zvládnout tyto problémy hodlají USA podporovat pozitivní a kooperativní vztahy s Čínou, které jsou významné pro budoucí mír, pokrok a prosperitu jak obou zemí, tak celého světa.
Připomněla také, jak těsně jsou ekonomiky obou zemí propojené. USA jsou jedním z největších odběratelů čínského zboží, zatímco Čína je jedním z největších světových držitelů amerických vládních dluhopisů.
Clintonová čínskému ministru zahraničí také řekla, že americký prezident Barack Obama si přeje setkat se se svým protějškem, předsedou ČLR Chu Ťin-tchaem v dubnu na okraj summitu skupiny G20 v Londýně. Bude to jejich první vzájemné setkání.
Peking je čtvrtou a poslední zastávkou Hillary Clintonové na její cestě po asijských zemích po návštěvě Jižní Koreje, Indonésie a Japonska, kde byla poprvé ve funkci ministryně zahraničí nové administrativy prezidenta Baracka Obamy. Clintonová se má dnes ještě setkat s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem a premiérem Wen Ťia-paem. Návštěvu ukončí v neděli.
V ostrém kontrastu ke svému projevu v Pekingu z roku 1995 Clintonová už v pátek prohlásila, že Washington bude dál vyvíjet tlak na Čínu v otázce dodržování lidských práv, ale nenechá tuto otázku "vměšovat se" do práce na řešení finanční krize, klimatických změn či bezpečnostní problematiky.
Tím vyvolala kritiku skupin na ochranu lidských práv a organizace Amnesty International (AI) v pátek prohlásila, že je výroky americké ministryně zahraničí šokována a mimořádně zklamána.
Podle AI jsou Spojené státy jednou z mála zemí na světě, které mohou v otázce lidských práv významným způsobem na Čínu tlačit. Tím větší je prý zklamání AI a Clintonová svými výroky údajně zasadila úder budoucím americkým snahám o ochranu lidských práv v Číně.
Amnesty International a další obdobná organizace Human Rights Watch už před odjezdem Clintonové na její asijskou cestu zaslaly na americké ministerstvo zahraničí dopis, v něž žádají, aby ministryně při jednání s čínskými představiteli v Pekingu neopomněla otázku dodržování lidských práv v Číně nastolit. Mluvčí ministerstva zahraničí Robert Wood na to tehdy reagoval slovy, že lidská práva jsou důležitým tématem a že se o nich bude v příhodný čas mluvit.
Terčem pronásledování se přitom někteří čínští disidenti stali i během návštěvy Clintonové v zemi. Podle informací čínské skupiny na ochranu lidských práv Human Rights Defenders bylo několik čínských disidentů, z nichž někteří jsou signatáři petice nazvané Charta 08, drženo v domácím vězení.
"Kvůli návštěvě Hillary (Clintonové) v Číně hlídá policie můj dům. Ven mohu vyjít jen s jejich svolením," napsal spisovatel a disident Jü Ťie v textové zprávě.
Petice Charta 08 zveřejněná loni v prosinci požaduje demokratické reformy. Stovky jejích signatářů z řad disidentů a politických aktivistů se po jejím podepsání dostaly do hledáčku čínské policie a jeden z jejích organizátorů Liou Siao-po skončil ve vazbě.
Foto: AP, Reuters
