Monika Lewinská se sedmnáct let po sexuálním skandálu v Bílém domě snaží o nový začátek. To platí i pro její tehdejší "rivalku" Hillary Clintonovou. Obě za sebou vlečou minulost jako těžkou kouli.
Zatímco Bill Clinton (prezident USA v letech 1993 až 2001), který měl jako šéf Bílého domu v roce v letech 1995 až 1996 sexuální vztah s dvaadvacetiletou stážistkou Lewinskou, celou obří aféru morálně jakž takž ustál a dnes už mu ji připomene sotvakdo, pro zmíněnou dámu to neplatí.
Lewinská, pocházející z vážené rodiny židovských imigrantů, se už sedmnáct let jen s malým úspěchem snaží zbavit cejchu vpravdě národní děvky, poběhlice, která nejen málem rozvrátila manželství Billa a Hillary, ale Clintona téměř připravila o prezidentský úřad.
Aktuálně se ovšem zdá, že nešťastnici se přece jen blýská na trochu lepší časy. A že snahy o restart asi nejznámější praktikantky dějin nemusejí být marné. Na renomované konferenci TED (Technology, Entertainment, Design) ve Vancouveru vypadala letos v březnu sebejistě, suverénně a nešetřila šibeničním humorem.
Vyprávěla též nedávnou historku, kdy ji balil nějaký chlápek a namlouval jí, že se postará o to, aby se cítila jako ve dvaadvaceti. Lewinská odvětila: "Jsem zřejmě jediná osoba přes čtyřicet, jež už nechce být dvaadvacítkou." V sále zašuměl chápavý smích.
Pacient nula
Po deseti letech, kdy žila téměř zcela v ústraní, se Lewinská vrací do světla ramp. Loni na jaře napsala esej do Vanity Fair s názvem Hanba a přežití. V létě se vyjádřila pro televizi a magazín Forbes, vše na téma bývalé aféry a jejího života poté. A teď konference TED.
V mediálních výstupech z ní už Lewinská nevystupuje jako skandalistka, ale jako aktivistka proti cyber-mobbingu, kybernetické šikaně. Do této role se pasovala koncem loňského roku a zdá se, že jí sedí. A je kvalifikovaná. Každopádně si v tomto ohledu užila tolik jako sotvakdo jiný.
Svůj vlastní příběh chce využít k iniciativě proti nenávistným tirádám na síti. "Ve svých dvaceti dvou letech jsem se zamilovala do svého šéfa. Ve čtyřiadvaceti se mi odhalily ničivé důsledky," řekla v projevu na TEDu dlouhém 22 minut. Jmenoval se Cena hanby a doslova strhl posluchače. Nic nevynechala, ani úvahy o sebevraždě.
Lewinská zjevně oslovuje široké publikum, na webu TEDu si její vystoupení obratem poslechlo přes milion lidí. Už druhý den po otevření učtu na Twitteru měla padesát tisíc followerů.
Šikanování v síti je pro ni široký pojem, zahrnuje do něj i "pomstu pornem" (Revenge Porn), zveřejňování intimních snímků (bývalými) partnery, jež má za cíl zostuzování i vydírání. Lewinská sama se označila jako "pacient nula" (Patient Zero).
Prezident zprvu zatloukal
V letech 1995 až 1996 vykonávala Lewinská, dívka z jižní Kalifornie, díky konexím své rodiny funkci placené stážistky v Bílém domě. V té době, jak ukázalo vyšetřování poté, co se aféra dostala roku 1998 na světlo, měla s prezidentem Billem Clintonem devětkrát intimní styk.
Nikdy prý nedošlo k souloži, šlo "jen" o různé sexuální praktiky včetně sexu orálního. Pán domu zprvu vše zapíral: "S tou ženou, slečnou Lewinskou, jsem neměl sexuální vztah."
Světová média byla tehdy skandálu plná včetně pikantních detailů. Poradci ale Clintonovi doporučili, aby se přiznal - a kál. Nevěru mu prý veřejnost odpustí snadno, lhaní ne. Skandál ho málem stál funkci, neboť jako teprve druhý prezident v americké historii musel čelit impeachmentu, tedy procesu, v němž může být šéf Bílého domu odvolán. Pozici si nakonec, i díky své popularitě, udržel.
Lewinskou svým způsobem zavrhl, což ona těžce nesla. Stále opakovala, že šlo o oboustranný vztah. Když Clinton vydal roku 2004 autobiografii Můj život (My Life), označila ho za revizionistu historie. Prý mohl vše uvést na pravou míru, ale neučinil to.
Šou, hubnutí, kabelky
Zatímco prezident v úřadu přežil, Lewinské začalo peklo. "Ztratila jsem pověst i čest, ocejchovali mě jako couru, běhnu, kurvu," řekla ve Vancouveru. "Pro ostatní je snadné zapomenout, že máte i duši." Z nechtěné popularity se nakonec rozhodla alespoň něco vytěžit. I proto, že potřebovala velké sumy na právníky.
Vystupovala v médiích, brzy s vlastními pořady (Monica's Postcards, Mr. Personality), nebo pomáhala při psaní biografie Moničin příběh (Monica's Life; 1999). Začala také navrhovat a prodávat kabelky s firmou The Real Monica Inc. Slušnou publicitu měl její milionový kontrakt s firmou Jenny Craig, v jehož rámci měla "kyprá Lewinská" za půl roku shodit dvacet kilo a více.
Pokusy stát na vlastních nohou ale troskotaly. Její image utrpělo aférou s Clintonem příliš velkou škodu. Ani po absolvování magisterského studia sociální psychologie v Londýně (2006) nemohla najít práci. Jméno Lewinská (Lewinsky) je jako prokletí.
Následovala dekáda, během níž se uchýlila do soukromí a kdy žila v Londýně, New Yorku, Los Angeles a Portlandu. Odmítali ji zaměstnat i v neziskových organizacích.
Královna blowjobu (orálního sexu) bez jobu, napsal britský list Guardian v komentáři, v němž pranýřoval skandální dvojí standardy a morálku Ameriky. Lewinské se nezdařil ani stálý vztah, který by vyústil v manželství, po němž údajně toužila.
Monika vs. Hillary
Jistých změn nyní doznal i vztah Lewinské s kdysi těžce zhrzenou Clintonovou. A zhrzené dámy nezapomínají. Přesto loni někdejší metrese svého chotě po zveřejnění jejího článku ve Vanity Fair vzkázala, že jí přeje vše dobré. Nicméně, krátce předtím se dostaly na veřejnost Clintonové poznámky, v nichž Lewinskou označuje za narcistickou bláznivku.
"To už je za mnou," řekla Clintonová k bývalé aféře nedlouho předtím, než oznámila svou kandidaturu na úřad prezidentky USA.
Ani jedna z nich ale nemůže nepříjemnou historii nikdy definitivně pohřbít. Dvě ženy, dva cíle, jedna minulost. Obě se snaží nově definovat. Jedna politicky, druhá osobně. Navěky spojeny jedním skandálem, respektive mužem, jenž se může už brzy opět nastěhovat do Bílého domu. Tentokrát jako pánská verze první dámy.
Vzdušné zámky?
Techtle mechtle s prezidentem dohnaly Lewinskou na veřejný pranýř, na němž stála hodně dlouho. A jednou nohou stále ještě stojí. Nyní našla, zdá se, dost síly to změnit. A současně dávat naději jiným - obětem šikany, psychoteroru.
"Každý den jsou na internetu především mladí lidé ponižováni a zostuzováni tak, že si nedokážou představit, že budou dále žít," prohlásila Lewinská na konferenci TED, na níž sklidila ovace vestoje. Takto postiženým mimo jiné vzkazuje: "Můžete to přežít. Vím, je to těžké, ale můžete dát svému příběhu jiný konec."
Zní to trochu jako zbožné přání. Ale za snahu to stojí. U samotné Lewinské to vypadá jako útěk dopředu. Tentokrát by se jí to však mohlo podařit.
