Nový zážitek ode dneška čeká řidiče přijíždějící k jednomu z hlavních symbolů San Franciska - mostu Golden Gate. Po 76 letech se tam nesetkají s výběrčími mýtného. Dříve neodmyslitelná součást slavné stavby musela ustoupit vymoženostem digitálního věku.
Výběrčí dostali výpověď poté, co město před nedávnem rozhodlo, že jejich práci zastanou elektronická zařízení a kamerový systém. Nová metoda výběru mýta má jednak ušetřit finanční prostředky věnované na mzdy pracovníků a jednak umožnit zrychlení dopravy po mostě.
"Bylo to obtížné rozhodnutí, které v sobě zahrnovalo ztrátu velice oddaných zaměstnanců," je si negativní stránky kroku vědoma Mary Currieová z agentury Golden Gate Bridge, Highway and Transportation District, která má dopravní tepnu na starosti.
Když výběrčím skončila poslední směna a zavřeli za sebou své budky, na tvářích některých z nich se objevily trpké úsměvy a začali se objímat. Ti citlivější uronili nejednu nostalgickou slzu. Většina ale byla především naštvaná. Jejich práce, která spočívala i v poskytování rad řidičům či vítání turistů, prý bude postrádána.
"Naše DNA je vtisknuta do tohohle mostu. Jsme jeho součástí," říká Jacquie Deanová, která pracovala jako výběrčí posledních 18 let. "Někteří řidiči navíc stále chtějí platit v hotovosti. Nechtějí být sledováni a natáčeni," dodává.
Základem nového systému jsou elektronické viněty, které někteří řidiči kvůli zvýhodněné ceně používali již dříve. Jízdu přes most je díky nim možné platit předem. Zapomnětlivce zaznamenají kamery a díky záznamu v registru vozidel je pak dotyčnému zaslána složenka.
Změna způsobu výběru mýtného má během příštích osmi let přinést úsporu ve výši 16 milionů dolarů (320 milionů korun). O práci přišlo devět výběrčích, ostatních 17 odešlo do důchodu nebo bylo převedeno na jiné pozice, uvedla Currieová.
"Nikdy jsem si nemyslela, že s prací na mostě skončím," říká 43letá Dawnette Reedová, která výbírala mýtné od 26 let. "Most bez nás už nikdy nebude stejný," tvrdí.
Po Zlaté bráně, která se vypíná nad stejnojmennou úžinou a byla uvedena do provozu v roce 1937, denně projede přes 110 tisíc aut. Mýto se platí ve směru do San Franciska. Kromě řidičů a turistů je most také oblíbenou destinací sebevrahů, jelikož na něm nejsou žádné "protiskokové" zábrany.
2737 metrů dlouhé veledílo také neustále zaměstnává tým zámečníků a natěračů, kteří ho kvůli častým mlhám nad Sanfranciským zálivem natírají na oranžovo. Natření trvá zhruba rok, pak hned začínají znovu.
