Šest měsíců po zemětřesení, které zabilo přes 230 tisíc Haiťanů a způsobilo škody rovnající se 120 procentům haitského ročního hrubého domácího produktu, žije přes 1,6 milionu postižených stále v dramatických podmínkách, nacpaných v táborech a bez vyhlídek na nové bydlení.
V týdnech po zemětřesení se dary hrnuly. Část z nich byla využita s rozmyslem - na potraviny, péči, nouzové přístřešky, pitnou vodu, latríny. Ale neví se, v jaké výši to bylo, píše francouzský list Le Monde.
Ti, kdo za pomoc odpovídají, poukazují také na to, že se nedostavily epidemie a nenastal sociální výbuch. Podle nich je to ukazatel poměrného úspěchu nejnaléhavější fáze. Dětský fond OSN (UNICEF) například uvádí, že podvýživa se nezvýšila a že mezi nejmladšími nevzniklo žádné ohnisko chorob.
Současně zdůrazňuje, že pro haitské děti zbývá udělat ještě mnoho na poli přístupu k vodě, péči a vzdělání.
Zdrojem znepokojení je také nové bydlení postižených. Sezona cyklonů, které zasahují karibskou oblast, je blízko. Mohla by být zničující.
Velcí dárci, kteří koncem března v New Yorku slíbili na obnovu Haiti 10 miliard dolarů, stále nepřešli k akci. Skutečně uvolněna byla jen dvě procenta této částky, a to Brazílií a Norskem. Hospodářské problémy Evropy jsou pro její budoucí štědrost špatným příslibem.
Chybějí peníze a koordinace pomoci je nedostatečná. Poskytovatelé fondů opakují, že koncepce a řízení obnovy je na haitských úřadech. Ve skutečnosti ale činnost některých haitských ministerstev suplují nevládní organizace. Toto poručnictví, které má zmírnit následky nedostatečnosti státu, bohužel přispívá k jeho dalšímu oslabování.
Opozice haitskou vládu obviňuje, že odcizila miliardy dolarů mezinárodní pomoci. Ve skutečnosti většina těchto fondů neprochází státem, ale utrácejí je rovnou nevládní organizace a agentury OSN.
Tato situace tvoří jádro problému. Protože jsou podle některých neschopni situaci čelit, přehazují dárci a aktéři v terénu odpovědnost za nedostatek plánování jeden na druhého.
Prozatímní komise pro obnovu Haiti, jíž společně předsedají bývalý americký prezident Bill Clinton a haitský premiér Jean-Max Bellerive a která má dynamizovat obnovu země a dodat jistoty dárcům, ztělesňuje dvojznačnost vztahu mezi mezinárodním společenstvím a první černošskou republikou světa.
Ta si nárokuje svrchovanost, přičemž není schopna ji vykonávat. To není překvapivé: vědělo se, že Haiti se nezvedne z popela snadno a že mezinárodní společenství bude muset po prvním návalu emocí prokázat štědrost, um a hlavně vytrvalost. O to teď jde.
Foto: ČTK/AP
