Množství potkanů a švábů, kteří sužují hlavní město Spojených států Washington, dosáhlo takových rozměrů, že by si tu slavný krysař z Hamelnu přišel na své. Zvuky jeho píšťaly by tu s tímto problémem skoncovaly tím nejekologičtějším způsobem.
Ačkoliv mnohem známější jsou tito hlodavci z New Yorku, ti washingtonští si s nimi naprosto nezadají. Vynořují se z kanalizace při hledání potravy v tom nejneočekávanějším okamžiku, nebo přecházejí ulice rychlostí blesku před užaslými pohledy turistů a za nevšímavosti místních chodců.
Nejsou však sami. O kořist se musejí dělit s myškami, které sestupují a zase šplhají po vedení klimatizačního zařízení panských sídel ve městě. Jedním z nich je i Dorchester House, budova s podloubím v centrální čtvrti Adams Morgan, v jejíchž pokojích se ubytovali tak známí lidé jako prezident John F. Kennedy, který tu strávil nějaký čas v roce 1942 se svou sestrou Kathleen.
"Potkani tu jsou něco tak běžného, že údržbáři budov nejsou vůbec překvapeni, když si někdo z obyvatel postěžuje. Ach potkani, odvětí, aniž by hnuli brvou," vysvětluje jedna z nájemnic Vivianne.
I Lashon Seastrunk z odboru zdraví při městské radnici připouští, že to je dlouhodobý problém. Existuje sice služba pro kontrolu pohrom, která pravidelně působí v celém městě, a pokud si obyvatelé chtějí stěžovat, mají k dispozici telefonní linku, kam sdělují, kde potkany viděli, aby bylo možné podniknout nějaké kroky. Ovšem Seastrunk zdůrazňuje, že prvním krokem je prevence.
"Tito živočichové potřebují k přežití vodu, jídlo a řadu dalších podmínek, takže pokud budou lidé dobře uzavírat nádoby s odpadky a ucpávat dokonale všechny otvory, bude pro ně mnohem těžší do jejich domovů proniknout."
S tím souhlasí i Jim Friesen, člen podniku pro kontrolu pohrom. Je nutné "proškolovat občany, aby se dověděli více o problémech životního prostředí jako je právě tento", upozorňuje. Ani to však zřejmě nestačí pro trpící občany, kteří jsou nuceni s těmito zvířaty sdílet životní prostor.
Například mladá Španělka Ana se musela přestěhovat, protože v noci nemohla spát. "Jednou jsem slyšela v přízemí takový rámus, že jsem si myslela, že do domu vniknul zloděj." Když po delším rozmýšlení vyšla z pokoje, zjistila, že její kuchyň přepadli potkani.
Ačkoliv se o prevenci hodně mluví, Ana se domnívá, že systém svozu odpadů je nedostatečný. V některých rezidenčních čtvrtích se odpad vyváží pouze dvakrát týdně.
Pasti sice vypadají jako řešení, ale podle organizace za etické zacházení se zvířaty PETA je prý "nutné vyřešit problém etickým způsobem a hledat přijatelnější řešení. Tito živočichové "si zaslouží náš respekt a soucit," prohlašuje Casandra Curvelová.
Podle ní je zapotřebí vyhýbat se chemikáliím, "které prodlužují jejich muka", i pastem, jež jim způsobují krutou smrt - k nim patří například ty lepivé - kartony potřené lepem, na něž se položí návnada a na nichž pak kořist zůstává chycena živá.
"Nechceme je v domě, ale oni jsou přitom součástí živočišného řetězce a mají stejné cítění bolesti a zažívají stejný strach jako zvířata, s nimiž jsme si blíž, například psi a kočky," tvrdí Curvelová. "Musíme si uvědomit, že tito živočichové ztrácejí svůj životní prostor, když stavíme tam, kde žijí oni, a jediné co chtějí, je zachovat si bezpečí a potravu, jako jiná zvířata," dodala.
Foto: Profimedia