Některé rodiny členů křesťanské sekty Amišů, známé svým odmítáním výdobytků moderní civilizace, využívají i přes tato omezení solární články pro pohon jednoduchých zařízení, jako jsou vodní čerpadla či pračky. Ve svých domech však nadále odmítají elektřinu i telefony.
Sluneční energii ve skutečnosti využívají někteří Amišové již po celá desetiletí. Současné stoupající ceny energií nicméně nutí stále více rodin umístit na střechy svých stodol a kůlen solární zařízení. Svědčí o tom údaje zdejších obchodníků, podle nichž prodeje solárních systémů zákazníkům z řad Amišů vzrostly v tomto roce až o 50 procent, píše americký deník Christian Science Monitor.
"Amišové nechtějí zakonzervovat věci ve stavu, v jakém byly před 30 lety," vysvětlil Stephen Scott z centra náboženských studií při Elizabethtown College v Pensylvánii. "Každá inovace je posouzena, jak ovlivní celou komunitu. Sluneční energie je považována za přírodní zdroj, za alternativní energii, kterou seslal Bůh," dodal Scott.
Sluneční panely používají Amišové k nabíjení baterií, které poté slouží například pro osvětlení koňských bryček či pro provoz motorů v dílnách na zpracování dřeva. Sluneční energie tak nahrazuje propan-butan, zemní plyn či naftu, které až doposud na amišských farmách a v dílnách poháněly motory pracovních strojů.
Tato solární zařízení nejsou podle Amišů v rozporu s jejich vírou. Přijetí či odmítnutí technických novinek záleží vždy na rozhodnutí náboženských vůdců. To se však může lišit od farnosti k farnosti. Auta a elektrické vedení jsou většinou odmítány, ale ani sluneční panely nejsou všude přijímány. Amišové se bojí, že by tyto technické vynálezy v případě nekontrolovaného používání podkopaly základní články jejich víry a společné hodnoty, které vyznávají.
Solární energie je však jen jedním z mnoha problémů spojených s novými technologiemi, se kterými se Amišové musí potýkat v zápase o zachování svého odloučení od svodů okolního světa. Chtějí tak podle svého přesvědčení bránit pravé hodnoty amišské církve, rodiny i celé obce.
Například automobily nikdy nezapadaly do amišského způsobu života. Pohybovat se jen v dosahu koňské bryčky pro ně znamená jednoduše to, že jste v blízkosti ostatních členů církve, což prý umožňuje udržovat v chodu život komunity. Auta jsou navíc považována za drahou finanční zátěž a soběstačnost, kterou jejich vlastnictví nabízí, zavání podle názoru Amišů pohrdáním vůči jejich kultuře zasvěcené prostému životu.
Téměř univerzální zákaz elektřiny v domech podporuje podle Amišů soudružnost celého společenství. Bez světla a ústředního topení v ložnicích mají prý členové rodin dobrý důvod trávit večery pohromadě.
"Naším vzorem je Ježíš," vysvětlila jedna amišská žena. "Jeho dům taky nebyl moc luxusní," dodala.
Také v případě ostatní vynálezů moderní doby si vedoucí představitelé amišských obcí kladou otázky, zda jsou tyto věci nezbytně nutné pro život, a také, jestli nepředstavují hrozbu pro uspořádání rodin, církve i celé komunity. Jestliže něco omezuje přímý lidský kontakt, jako například telefon, je to obvykle odmítnuto. I přes tyto zákazy však na některých amišských farmách bývají telefony dostupné ve stodolách či v telefonních budkách.
Zákaz vlastnictví většiny technických vymožeností ale neznamená, že je Amišové nesmějí používat. Běžný je zde například pronájem aut i s řidičem, pokud cíl cesty přesahuje dosah koňské bryčky. Podnikatelé z řad Amišů také mohou v případě potřeby používat mobilní telefon patřící řidiči auta a objednat si jeho prostřednictvím například chybějící zásoby.
Amišové jsou křesťanská sekta, která do Spojených států emigrovala z Evropy v 18. a 19. století. Odmítají používat elektřinu nebo moderní techniku, ale také násilí a militarismus. Nejezdí autem a cestují koňmo. Chodí oblečeni jako před dvěma sty lety, ženy nosí čepce a muži plnovous. Mluví německým dialektem. V současnosti jich v USA žije asi 230 tisíc.
Foto: AP
