Exšéf diplomacie
Kissinger: Západ má spoluvinu na eskalaci kolem Ukrajiny

Henry Kissinger je zřejmě neznámější a též nejkontroverznější ministr zahraničí USA. Nyní vydal knihu Světový řád (World Order) o krizích naší doby a hranicích supervelmoci Amerika. V rozhovoru pro německý magazín Der Spigel (Kissinger se narodil roku 1923 v Německu, jeho rodiče utekli před nacisty do USA) se vyjadřuje i ke krizi kolem Ukrajiny.

Má jisté pochopení pro kroky ruského prezidenta Putina a kritizuje Západ, který podle něj nese za anexi Krymu a nynější ukrajinskou krizi spoluvinu.

Krym je podle Kissingera zvláštní případ. A pokud je Západ čestný, musí si přiznat, že také on dělal chyby. Zásadně podle něj sice nelze přijmout, že si nějaký stát prostě přivlastní provincii souseda, ale je třeba vědět, že Ukrajina patřila dlouho k Rusku.

"Anexe Krymu není saháním po světové moci, nelze ji srovnávat s Hitlerovým vpádem do Československa." (...) "Putin vydal desítky miliard dolarů na zimní olympijské hry v Soči.

Rusko se chtělo prezentovat jako pokročilý národ, který je otevřený Západu a jeho kultuře. Ještě více, jako národ, který vidí sebe sama jako součást Západu. Nedává žádný smysl, když Putin týden poté sáhne po Krymu a začne válku na Ukrajině."

Na otázku Spiegelu, zda podsouvá Západu spoluodpovědnost za eskalaci, Kissinger odpovídá: "Právě to myslím. Evropa a Amerika nepochopily význam událostí, které začaly s jednáním o hospodářských vztazích Ukrajiny k EU a jež kulminovaly demonstracemi v Kyjevě. Mělo se to stát předmětem dialogu s Ruskem. Čímž ale nechci říct, že ruská reakce byla přiměřená."

Na dotaz Spiegelu, že má překvapivě hodně pochopení pro Putina přesto, že dělá to, před čím varuje, tedy že vytváří chaos na Ukrajině a ohrožuje její státní suverenitu, kterou Kissinger staví vysoko, bývalý šéf americké diplomacie reaguje: "Jistě, to souhlasí. Ale Ukrajina měla přece pro Rusko vždy zvláštní význam. Nepoznat to bylo fatální." Nová studená válka by byla tragédií, míní Kissinger.

Podotýká současně, že nikdo dosud nepředložil žádný konkrétní plán, jak Krym vrátit zpět Ukrajině, a že za východní Ukrajinu nikdo nechce bojovat. "Tak to prostě je."

Nemůžeme se s tím ovšem smířit a neměli bychom ke Krymu z mezinárodně právního hlediska přistupovat jako k ruskému území.

Politik, který je spoluodpovědný za bombardování Vietnamu, Kambodže a Laosu napalmem, jež stálo životy desítky tisíc civilistů, má ale se sankcemi proti Moskvě problém. Skrývá se v nich prý nebezpečí, že velké státy by se mohly v budoucnu snažit chránit své trhy bariérami a regulacemi.

Kissinger má zvláštní problém i se sankcemi vůči jednotlivým osobám (zákazy vstupu, zmrazování kont...). "Jak tyto sankce ukončíme, vyjmeme některé ze seznamu, a proč tyhle, a ne jiné? Když se něco začne, nesmí se nikdy spouštět ze zřetele konec."

Ruský prezident jedná podle Kissingera ze strategické slabosti, kterou se snaží maskovat jako taktickou sílu. Pro Západ z celé situace vyplývá, že musí mít na paměti, že Rusko potřebuje k řešení jiných krizí, třeba jaderného konfliktu s Íránem či syrské občanské války.

To musí mít přednost před eskalací s Kremlem. Ukrajina musí podle Kissingera zůstat nezávislým státem, ale neexistuje žádné právo na členství v NATO. "Všichni víme: 'NATO pro to nebude nikdy hlasovat jednotně'."

Na poznámku, že přece nemůžeme Ukrajincům říkat, že nejsou svobodní při určování své budoucnosti, Kissinger krátce reaguje: "A pročpak ne?"

K budoucí roli Spojených států v souvislosti s novým světovým řádem (pořádkem) Kissinger říká: "Amerika zůstane na světové scéně nenahraditelná, pro svou sílu a své hodnoty.

Supermocností jste tím, že jste silní, ale také moudří a rozhodní. Ale žádný stát není více silnější a dost moudrý, aby sám mohl vytvořit světový řád."

Na rozdíl od Evropy, poznamenává Kissinger, Američané věří, že můžou svět změnit, nejen prostřednictvím "soft power" (měkké síly), ale v nutném případě i vojensky.