Jízdní kolo, symbol krizových let, se na Kubě znovu vrací do módy. Oblíbili si ho turisté, ale i pro Kubánce je vzhledem k problémům ve veřejné dopravě často nezbytností.
Vítejte v kubánské Mekce jízdních kol: při vjezdu do města Cárdenas o 120 tisících obyvatelích, které leží na severním pobřeží asi 150 kilometrů od Havany, vítá návštěvníky impozantní železný bicykl.
V uličkách tohoto dělnického města, které leží v rovině, potkáte několik terénních jízdních kol, hrstku moderních výletních kol, ale hlavně záplavu sešlých a zrezivělých bicyklů.
Osvaldo se pod žhavými slunečními paprsky potí na svém MB3 sovětské výroby, na němž se brzdí s pomocí protichodu pedálů. Nohy má spuštěné na osách šlapek, jelikož nic jiného na nich není, řídítka jsou bez přehazovačky a bez úchytů.
"V Cárdenas všichni jezdí na kole. Já ho používám k přepravě různých věcí, všeho, co kolo unese," vysvětluje pětačtyřicetiletý počítačový expert a ukazuje, které součástky nakoupil na burze.
Mezi starými modely, které na Kubě upoutají, převažují čínské Forever a Flying Pigeon, které zaplavily ostrov v době nedostatku v 90. letech. Můžete tu vidět i několik typů MB3 z 80. let a výjimečně i americká značka Schwinn z 50. let.
V polovině 90. let se Kuba pustila do výroby vlastního bicyklu Minervy. "Tato kola však byla nekvalitní. Často u nich praskly vidlice a lidé z nich padali," říká Lazaro Pereira, který v Cárdenas opravuje jízdní kola. Navíc bylo to kolo navrženo pro jednu osobu, ale vozili se na nich až čtyři Kubánci, tudíž to bylo nebezpečné, upřesňuje třiačtyřicetiletý mechanik.
Na ostrově je mnoho jízdních kol "vylepšováno" a vybavováno dřevěnými sedačkami, aby si na ně mohlo nasednout více osob a daly se na nich přepravovat nejrůznější košíky.
Někteří Kubánci dávají do svých bicyklů malé motory ze sekaček na trávu. To je nebezpečné v případě, kdy chybí brzdy. Když sedadla prasknou stářím, dají se nahradit dřevem, pěnou z matrací a plastem.
Za hospodářské krize následující po rozpadu sovětského bloku, který ostrov subvencoval, vyzýval Fidel Castro obyvatele, aby používali jízdní kola, a rozdal lidem tisíce bicyklů. Avšak pozvolné šíření motorové dopravy a nedostatek náhradních dílů nakonec mnohé cyklisty odradil.
Touring in Cuba. Bike Friday takes you anywhere! pic.twitter.com/hZD6FWtypT Custom folding and cargo bikes. https://t.co/mOeQrB1ZwI
- Hanna Scholz (@Bike_Friday1) 3. října 2017
Ještě dnes může být jízdní kolo spojováno s pocity chudoby, které tu dobu charakterizovaly. "Lidé nad padesát let většinou kolo odmítají, ale mladší generace si ho oblíbily," říká Naybis Diazová-Labautová, majitelka VeloCuba, jedné z mnoha agentur, které kola opravují a půjčují. Dodává, že kolo je vhodnou alternativou k veřejné dopravě, která je často považována za nedostatečnou.
VeloCuba také nabízí turistům projížďky s průvodcem. Má vlastní park 40 moderních kol. Všechna byla zakoupena od zahraničních turistů, protože ta kola, která se prodávají na Kubě, jsou čínské modely špatné kvality, vysvětluje Naybis Diazová-Labautová.
Podle majitelky VeloCuba má bicykl v Havaně před sebou slibnou budoucnost. Na venkově však není tolik populární. Na cyklisty dosud číhají mnohá nebezpečí mezi starými automobily, které špatně brzdí, nejsou tu jízdní dráhy pro cyklisty a řidiči nejsou poučeni, říká.
"V Havaně je obtížné a náročné šlapat na kole," svěřuje se Jake Lester, milovník výletů na kole, který přicestoval z Massachusetts na severovýchodě Spojených států. "Musíte dávat velký pozor na to, co se děje kolem vás!" tvrdí Američan, který tři měsíce studoval na Kubě.
