Po desetiletí američtí politici rozohňovali voliče debatami o náboženství, zbraních a právech homosexuálů. V době, kdy lidé přicházejí o práci a často i o střechu od hlavou, ale osvědčené fráze už nefungují. Především republikánská strana tak ztrácí půdu pod nohama.
Takzvané kulturní války dominovaly americké politice skoro čtyřicet let.
Republikán Robert Nixon vyhrál v roce 1968, kdy Amerikou otřásaly protesty na univerzitách a hnutí hippies bylo na svém vrcholu, prezidentské volby díky podpoře „tiché většiny". Lidé volili republikána, protože představoval návrat k hodnotám, které šedesátá léta zpochybnila. Rodinné hodnoty a křesťanská víra pomohly do Bílého domu i Ronaldu Reaganovi a Georgi W. Bushovi.
Barack Obama během prvních dvou měsíců své vlády mnoho konzervativních rozhodnutí svého předchůdce zvrátil.
ČTĚTE TAKÉ: Obama rozvázal ruce výzkumu kmenových buněk
Diskutujte s Obamou o ekonomice na internetu
Prezident legalizoval federální financování výzkumu kmenových buněk a kritizoval protipotratová pravidla amerických klinik v rozvojovém světě. Chválil hodnoty islámu a v Bílém domě slavil židovský Pesach. Mezitím několik amerických států včetně Iowy, která se nachází hluboko na americkém konzervativním Středozápadě, legalizovalo sňatky homosexuálů.
Přestože rádioví kazatelé proti těmto změnám bez ustání hřímají, Obamovu popularitu rozhodně neohrozily.
Pozornost většiny amerických médií se soustředila spíš na boj s hospodářskou krizí. Mnozí analytici se proto domnívají, že kulturní války konečně skončily.
„Lidi už to unavuje. Spousta z nich si myslí, že je na čase otočit list," říká politolog z Kalifornské univerzity Shaun Bowler.
Tři G už netáhnou, boj proti vládnímu utrácení také ne
Obamova strategie každopádně těží z rozhořčení voličů nad nesmyslnými válkami mezi demokraty a republikány, které se točí okolo okrajových problémů. Prezident se proto veřejně snaží o spolupráci s opozicí.
Jeho iniciativy v této oblasti však často pohořely. Například kandidát na ministra obchodu republikán Judd Gregg stáhl svou nominaci kvůli „neřešitelným konfliktům" nad záchrannými balíčky pro ekonomiku a změnami v pravidlech sčítání lidu. Bushův ministr obrany Robert Gates ale při Obamovi zůstal.
Republikánští voliči si však nového prezidenta stále neoblíbili. Je jich ale tak málo, že podle jednoho nedávného průzkumu Obamovu práci schvalují dvě třetiny Američanů.
Experti věří, že úpadek Republikánské strany má příčinu v tom, že se stále drží svých tří „g", Boha, zbraní a gayů (v angličtině God, guns and gays), místo aby navrhovala vlastní plány, jak zatočit s ekonomickou krizí. Zatím jen opakují staré recepty: snížit daně a zastavit utrácení ze státní pokladny.
Podle velké většiny ekonomů by ale zmrazení federálních výdajů mělo na ekonomiku, která trpí poklesem poptávky, katastrofální efekt.
Obavy ze ztráty zaměstnání či střechy nad hlavou přitom zastiňují všechna témata, která na voliče nemají absolutně žádný materiální vliv. „Když vám banka zabaví dům, budete se rozčilovat nad tím, že dva chlapi v Iowě si můžou obléct frak a vzít se?" ptá se politolog Bowler.
Mladá generace má jiné problémy
Kromě recese ale mají na kulturní války vliv i jiné faktory. Mladí voliči vyrostli v toleranci vůči svazkům homosexuálů a podobným problémům. Kulturní války jsou pro ně pozůstatky z minulosti. Za posledních dvacet let také počet Američanů, kteří se označují za křesťany, klesl o deset procent.
„Je to generační změna, především v křesťanských konzervativních kruzích," říká Corwin Smidt, expert na vliv náboženství na politiku na Calvin University a autor knihy Náboženství a kulturní války.
Mnoho lidí z evangelických organizací se místo domácích bitev soustředí na světové problémy, věnují se krizi životního prostředí, pomoci rozvojovým zemím a bitvě s pandemií AIDS.
Obama se také snaží kultivovat svoji image křesťana a rozumí si s některými vlivnými vůdci evangelického hnutí, jako je pastor Rick Warren, který promluvil na jeho inauguraci. Čerstvý prezident tím rozzlobil některé aktivisty za práva gayů, které Warren dříve kritizoval, ale Obamovu týmu to stálo za to.
Rozpad republikánského vedení ponechal nepřiměřený vliv rádiovým a televizním celebritám extrémně konzervativního ražení, jako je Rush Limbaugh a Glenn Beck. Svým stoupencům káží o tom, že nový prezident je revoluční socialista, hrozba pro americkou demokracii a bezpečnost a tajný muslim.
Někteří republikáni v Kongresu za svými mediálními celebritami stojí a zásobují je náměty. Například Michele Bachmannová z Minnesoty minulý týden prohlásila, že Obama plánuje založit převýchovné tábory, ve kterých se mladí Američané budou učit, jak se vyjadřovat v duchu politické korektnosti.
Strana pro bílé jižany, zdroj humoru pro ostatní
Ale extrémní názory mají vliv zase jen na extrémní konzervativce, kterým Obama vždy vadil. Obyčejní Američané jim nevěnují pozornost, jen satirické televizní pořady si z různých absurdních výroků republikánských vůdců dělají legraci.
Zatímco demokratická strana se vzdává části své agendy, jako je zpřísnění pravidel pro držení zbraní v rámci spolupráce s opozicí, republikáni se posunují čím dál více doprava. Američané přitom v minulých volbách volili do federálních i státních legislativ spíš středové politiky.
Podle analytiků se hlavní opoziční strana začíná opírat jen o nejtvrdší jádro svých příznivců, bílé Američany z jihu USA. To jim může výrazně zkomplikovat návrat k moci. „V budoucnu budou muset přijít na nějaký způsob, jak rozšířit svou voličskou základnu," říká Smidt.
ČTĚTE TAKÉ: V čele amerických republikánů poprvé černoch
Posun ke středu politického spektra, který na federální úrovni reprezentuje Obama, je vidět i v Iowě. Tento farmářský stát je nyní symbolem usmíření konzervativních hodnot s právy homosexuálů.
Steven Thrasher, publicista žijící v New Yorku a homosexuál, v tom vidí známku konce konfliktů, které po desetiletí rozdělovaly Ameriku.
„Lidé zjistili, že reakce na změny v Iowě jsou minimální. Žádná vlna veřejného rozhořčení, kterou předpovídali republikáni, se nekonala," řekl britskému deníku Guardian.
Tento stát je pro něj osobně důležitý, protože jeho rodiče, rasově smíšený pár, se zde v roce 1958 vzali. V té době totiž v mnoha jiných státek nebyly takové svazky legální.
„Doufám, že jednoho dne budou sňatky homosexuálů prostě sňatky, stejně jako svatba mých rodičů," říká Thrasher.
Foto: profimedia.cz, Reuters a ČTK/AP
