Prominentní obránce lidských práv Orlando Zapata se bránil podmínkám věznění na Kubě - a protestoval proti nim hladovkou. Vydržel ji více než dva měsíce. Oslabeného muže už ale nyní lékaři nedokázali zachránit. Zemřel ve věku 42 let.
Podle Komise pro lidská práva a národní usmíření je to od počátku 70. let první politický vězeň na Kubě, který zemřel v době věznění. Jen několik hodin před Zapatovou smrtí členové komise varovali, že jeho stav je velmi vážný. Lékaři v jedné havanské nemocnici mu už ale nemohli pomoci.
Do nemocnice jej z vězení převezli před týdnem. Mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International označila Zapatu za "vězně svědomí".
"Je to velká tragédie pro jeho rodinu a velmi špatná zpráva pro všechny organizace na obranu lidských práv a také pro vládu, která musí zaplatit za tuto smrt politickou cenu," řekl Elizardo Sánchez, šéf komise, jež je sice oficiálně ilegální, ale kubánskou vládou tolerovaná.
"Je to úmyslná vražda," řekl Sánchez a obvinil vládu, že vězni odpírala poskytnou lékařskou péči tak dlouho, až už bylo příliš pozdě. taká Zapatova matka vidní ze smrti syna kubánské úřady.
Orlando Zapatu, člena nelegální organizace civilní obrany, odsoudili v roce 2003 k 18 letům vězení za "rušení veřejného pořádku", jak zní oficiální zdůvodnění.
Smrt disidenta přichází pro Havanu v citlivý okamžik. Účastníci latinskoamerického summitu v mexickém Cancúnu právě nyní požadovali zrušení amerického embarga vůči Kubě, které trvá už od roku 1962. Dnes je v Havaně očekáván brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, by tam mluvil o investicách na ostrově. a dnešk se v havane ohlásil i venezuelský prezident Hugo Chávez.
Výbor v komuniké předaném minulý týden zahraničním novinářům v Havaně uvedl, že situace v zemi v oblasti lidských práv a svobod se loni nijak nezlepšila a za mřížemi je stále 201 odpůrců režimu. Amnesty International považuje 65 z nich za "vězně svědomí".
Komise v dokumentu upozornila, že nic nenasvědčuje tomu, že by nynější vládcové byli ochotni zahájit právní, hospodářské a politické reformy, které země potřebuje. Žádala bezpodmínečné propuštění politických vězňů, skoncování s útlakem disidentů a také uspořádání svobodných pluralistických voleb.
Latinskoamerická odbočka Human Rights Watch (HRW) vydala loni stostránkovou zprávu s názvem „New Castro, Same Cuba" (Nový castro, stejná Kuba). Podle tamního šéfa HRW José Miguela Vivancy je Raúl vůči opozičníkům stejně brutální jako jeho bratr Fidel. Kritici kubánského režimu prý žijí 24 hodin denně ve strachu, že budou zatčeni.
V čele Kuby stojí od roku 2006 Raúl Castro, mladší bratr vůdce kubánské revoluce Fidela Castra, který se z vedení státu stáhl ze zdravotních důvodů. S Raúlem Castrem se zpočátku spojovaly opatrné naděje na aspoň dílčí uvolnění poměrů.
Foto: ČTK/AP a Profimedia
