Na obranu zpěvačky Hillary
19.12.2007 06:42 Analýza
Americký předvolební boj se dva týdny před začátkem primárek neštítí ran pod pás. Zkazky o nelidském zpěvu Hillary Clintonové patří do této kategorie.
Co se stalo? Před téměř rokem, přesně 27. ledna 2007, zavítala prezidentská kampaň Hillary Clintonové do Iowy, státu, jenž hraje v každých prezidentských volbách roli disproporčně důležitou. Tři miliony Iowanů - ve skutečnosti pouze nějakých 100-120 tisíc, kteří skutečně chodí hlasovat - dají vzejít prvnímu vítězi volební sezony, se vším, co to může znamenat pro primárky dalších států.
Volební svátek
Iowané jsou na to patřičně hrdí, takže dávají na volby veliký pozor. Kdo kdy v Iowě byl, navíc ví, že celostátní pozornost na sebe Hawkeye State přiláká málokdy. Když se tedy v Des Moines objevila Hillary Clintonová (zprávy neříkají, kde vystoupila, ale podle interiéru jde o novou Wells Fargo Arenu, tamní ekvivalent Sazka Areny), bylo plno.
Autorovi těchto řádek se nepodařilo od stolu v noci zjistit přesný průběh celé akce, takže je nutné se spolehnout na hojně publikovaný - a bohužel zoufale nekvalitní - videozáznam ze serveru YouTube. Hillary stojí uprostřed haly a zpívá americkou hymnu Star Spangled Banner. Teď se stalo něco, co se stát nemělo: mikrofon, nejspíš mikroport připnutý na saku, zachytil její zpěv. Jak se dá očekávat, Whitney Houstonová z Hillary nebude; koneckonců, ona také nekandiduje na zpěvačku roku.
Zlomyslný autor samozřejmě nelenil a záznam zveřejnil na YouTube. Hillary, coby zpěvačka zdiskreditovaná, se musela snažit o svém pěveckém umění vtipkovat, zatímco konzervativci si z ní jednoduše dělali legraci. Představu, že Hillary se nějak obrovsky ztrapnila, potom - pod nátlakem toho, co se o tom napsalo, spíš než pod vlivem poslechu - převzala i některá další média, více či méně informovaná.
Trapas? NIkoli
To zcela zastírá podstatu věci, zejména, když historka neustálým opakováním začala žít vlastním životem. Na záznamu totiž ve skutečnosti nevidíme pouze kandidátku chycenou v pasti elektronických hejblátek, nýbrž také brilantní ukázku pohotového myšlení a smyslu pro disciplínu, jíž se anglicky říká „damage control", tedy schopnosti omezit škody napáchané zaskřípáním PR.
Co tedy Hillary provedla? První polovinu hymny v souladu s běžným americkým zvykem nezpívala. Ve chvíli, kdy píseň nabírá k finále (tam, co se zpívá o raketách), se v předpisovém postoji s pravou rukou na srdci otáčí směrem, kudy se blíží vlajky USA a Iowy. V tu chvíli začíná být její zpěv slyšet; vzápětí se k ní přitočí postarší muž - není to šéf iowské Demokratické strany Scott Brennan, ani guvernér Chet Culver, ani starosta Des Moines Frank Cownie, jenž navíc podporuje Baracka Obamu) a něco jí řekne; Hillary přikývne.
Zkuste si stoupnout mezi pět nebo deset tisíc lidí a zpívat s nimi Kde domov můj. Je nabíledni, že v hlasitějších pasážích se neuslyšíte; pokud nejste trénovaným pěvcem, bude v takové situaci váš zpěv falešný až hrůza. (Výkon Hillary v tomto směru rozhodně není nijak výjimečný, spíš naopak.) Tomu lze předejít dvěma způsoby: buď nezpíváte a jen otevíráte ústa, abyte nevypadali nevlastenecky, nebo se snažíte okolí překřičet, abyste se slyšeli.
Když ale jste zároveň prezidentským kandidátem v zemi, kde se na vlastenectví dbá jako v málokteré jiné, máte to těžší, zejména ve chvíli, kdy víte, že vás může být slyšet. To se stalo před čtyřmi lety demokratovi Howardu Deanovi, jehož právě v Iowě víceméně odepsal nekontrolovaný výkřik - v davu sympatizantů na místě neslyšitelný, ale díky mikrofonu zřetelně přenášený po celých širých státech.
Hillary zpívá přesně jako člověk, jenž ví, že je slyšet. Nemůže si dovolit nezpívat vůbec (titulek „Hillary neumí slova hymny" je horší než „Hillary zpívá falešně") a nesmí začít ječet. Zvolila tedy zlatou střední cestu, a přestože nevyvázla zcela bez poskvrnky, ukázala, jak lze chladnokrevností předejít škodě daleko větší. Ač to tak na první poslech nevypadá, jsme svědky bravurního politického výkonu.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.