Drony i lasery
Námořnictvo USA testuje Íráncům pod nosem miniponorky

V Perském zálivu tento týden končí mezinárodní námořní manévry IMCMEX, jejichž součástí je hledání a likvidace nepřátelských min. Cvičení se postupně účastní čtyři desítky zemí. Američané při něm testují i podvodní drony, miniponorky řízené na dálku, které mají zabránit Íránu v možném zablokování Hormuzského průlivu.

Organizátoři manévrů "International Mine Countermeasure Exercise" nicméně ujišťují, že jde o naprosto normální cvičení obranného charakteru, jež nelze interpretovat jako ofenzivní. Uvedli to zástupci Páté flotily vojenského námořnictva USA (United States Navy; USN), která má velení v Bahrajnu.

Hormuzská úžina je jednou z nejdůležitějších mořských tras pro přepravu ropy a zemního plynu na světě. Írán opakovaně hrozil, že pokud by na něj Izrael, USA a některé další země zaútočily, průliv by zablokoval.

V takovém případě by stačil jediný den a blokáda by výrazně ovlivnila globální ekonomiku.

Teherán prohlásil, že manévry IMCMEX bedlivě sleduje. Íránský zbrojní průmysl v uplynulých letech vyrobil mimo jiné miniponorky, které se jen obtížně hledají a jež jsou schopny rozmisťovat ve vodě různé druhy min.

Americké námořnictvo při manévrech zkouší zhruba dvě desítky miniponorek SeaFox. Tato zařízení jsou v operační zóně 5. flotily, jež zahrnuje Perský (Arabský) záliv a Arabské moře.

USA už dříve prohlásily, že úžinu udrží otevřenou za pomoci všech nezbytných prostředků. Patří k nim i podvodní drony, jež jsou dlouhé 1,3 metru, váží 40 kilogramů a dokážou vyvinout rychlost 11 kilometrů za hodinu. K výbavě podvodního plavidla patří i kamera, sonar a malá nálož.

Sea Fox (Mořská liška) se dokáže ponořit do hloubky až 300 metrů a vzdálit se od řídící jednotky, s níž je spojen kabelem z optických vláken, až jeden kilometr.

Systém lze vypouštět k akci z lodí (v Perském zálivu třeba minolovka USS Avenger), člunů, helikoptér nebo z pozemních základen.

Při likvidaci objevené miny se SeaFox zachová jako "sebevrah s bombou". S minou zničí i sebe. US Navy tak přijde o zhruba 100 tisíc dolarů, které jedna miniponorka stojí.  

"Mořské lišky" vyrábí  Altas Elektrik, což je konglomerát  ThyssenKrupp a EADS. Miniponorkami vhodnými k ničení min  nedisponuje jen americká armáda, producent je dodal do zatím deseti zemí. 

 

Neviditelný dron nepotřebuje cizí letiště

V polovině května se začala psát další kapitola historie letectví. Z americké letadlové lodi USS George H. W. Bush poprvé odstartoval nejmodernější bezpilotní letoun X-47B. Už loni si to vyzkoušel na suchu, přesněji na unikátní testovací základně vojenského námořnictva Patuxent River v Marylandu.

Na této základně je možné zkoušet start a přistání letadel za podmínek, jaké panují na letadlovkách. 

Nový neviditelný bojový dron je díky proudovému motoru  výrazně rychlejší a vyzbrojenější než jeho existující kolegové, kteří mají vrtulový pohon. X-47B nabízí pohled na budoucnost.

Z paluby letadlovky odstartoval jako normální bitevní letoun - s pomocí parou poháněného katapultu. Poprvé se svěřilo automatu něco, co dosud dělal jen člověk-pilot. Hlavně přistání na nejvýše 300 metrů dlouhé palubě bývá pro piloty nejtěžším okamžikem letu.

US Navy a Northrop Grumman jsou ale přesvědčeni, že v budoucnu to zvládne i robot a palubní počítače. Na letadlové lodi bude dron i sám parkovat - sklopí vnější část svých nosných ploch a jeho šířka se zmenší na devět metrů.

Sám přistát na letadlové lodi má X-14B poprvé letos v létě. Nasazení dronu na plavidlech bude jeho klíčovou vlastností.

Díky tomu bude armáda USA schopna v relativně krátké době udeřit těžce ozbrojenými drony kdekoli na světě. V současnosti je to možné jen omezeně. Bojové bezpilotní letouny typu Predator a Reaper jsou vrtulové, tedy pomalejší, lehce je zachytí radar protivníka a jsou i snadnou kořistí pro moderní vojenská letadla.  

Protože nynější drony nemají velký dolet, musejí do krizových oblastí startovat z letišť na neamerické půdě, což bývá spojeno s řadou komplikací, avšak X-47B takové problémy mít nebude.

Nový dron bude moci nést více než dvoutunový náklad (rozumí se zbraně), což je dvakrát více než Reaper a zhruba čtyřikrát více než Predator. Dolet má až čtyři tisíce kilometrů. Je také autonomnější.

Zatímco starší modely řídí po celou dobu pilot na pozemské základně, X-47B bude podle vyjádření US Navy plnit svou misi plnoautomaticky. V praxi tak z řídícího centra bude moci jediný člověk kontrolovat operace několika dronů.

V první fázi přinesou nové neviditelné drony USA výhody hlavně v pacifické oblasti. Bude je možné ale případně nasadit i proti Íránu. X-47B je tři metry vysoký, rozpětí jeho křídel činí 19 metrů a tvarem připomíná víceúčelový strategický bombardér B-2 "Spirit". Zatím jde ale pouze o prototyp a existují dva kusy. 

Laserová výstraha nejen Peršanům

V Perském zálivu mají ale Američané ještě další želízko v ohni. Letos v dubnu vyslalo americké válečné loďstvo poprvé na moře loď, na které je umístěno laserová zbraň - dělo.

Jak uvedl admirál Jonathan W. Greenert, velitel námořních operací USA, nová zbraň se začala přesouvat do Perského zálivu, třebaže schopna nasazení by měla být až příští rok.

Laserový kanon, který je umístěn na palubě USS Ponce, je koncipován k sestřelování nebo oslepování dronů, bezpilotních letadel. V Perském zálivu dělají americkým lodím vrásky rychlé ozbrojené čluny íránského vojenského loďstva a revolučních gard. Opakovaně Američany a jejich spojence provokují.

US Navy zveřejnila i fotografie laserového zbraňového systému (Laser Weapon System; LaWS) a video, které ho ukazuje při nasazení. Je jasně vidět, jak laserový paprsek propaluje dron, který poté padá k zemi.

V budoucnu by dělo mělo být rovněž schopno vyřadit z provozu rychlé čluny nebo laserovým paprskem oslepit případně ochromit výzvědné letouny.

Kanon je na USS Ponce, někdejší výsadkové lodi. Plavidlo z roku 1965, jež mělo být sešrotováno, přestavěli na novu roli a loni v létě ho opět uvedli do provozu.

Jak uvedlo americké námořnictvo, nová laserová zbraň už úspěšně obstála při všech dosavadních dvanácti testech, které se uskutečnily loni u pobřeží Kalifornie. LaWS instalované na křižníku USS Dewey úspěšně ničilo špionážní drony i menší čluny.

Dělo má ale ještě řadu slabin. Těmi největšími jsou omezený dosah a citlivost vůči počasí. Za určitého povětří nemusí dobře fungovat. I když je laserová zbraň velmi přesná, zatím existuje nebezpečí, že by mohla zničit třeba dopravní letadlo nebo satelit. Omylem, přirozeně.

Náklady na výrobu laserového děla jsou sice velké, ale jeho provoz velmi levný. LaWS potřebuje ke střelbě jen elektřinu. "Hovoříme o pulzu přímé energie, který stojí méně než dolar," vychvaluje novou zbraň viceadmirál Matthew Klunder.