V kybernetickém věku je stále vzácnější potkávat špiony na ulicích. Nedávné zatčení deseti ruských agentů ale ukázalo, že kavárny, parky a nádraží v New Yorku jsou pro tajné aktivity stále populární. Tradice, zahájená už během války za americkou nezávislost, tak pokračuje.
Mnohamilionové město v ústí řeky Hudson je jedním z největších světových lákadel pro ty, kdo si přejí zůstat anonymní a neviditelní. Metropole samotná je tak skvělou kamufláží pro špiony i jejich protivníky, píší New York Times.
Zatímco sousedům Murphyových v New Jersey bylo divné, proč klidnou vilovou čtvrtí projíždějí dodávky, ze kterých se vynořují agenti s fotoaparáty, v New Yorku bylo možné sledovat další z deseti podezřelých bez problémů.
ČTĚTE TAKÉ: Šikovná krasavice neúspěšnou agentkou: Anna Chapmanová
USA oznámily zatčení deseti Rusů kvůli špionáži
Soudní dokumenty popisují například sledování Anny Chapmanové, realitní magnátky, kterou zlákali ruští agenti. Při jedné příležitosti se usadila v jednom z obchodů knihkupeckého řetězce Barnes & Noble v Greenwichské ulici ve čtvrti TriBeCa, kde bydlí například i hollywoodský herec Robert deNiro. Využila bezdrátové sítě v knihkupectví a poslala zprávu ze svého počítače agentovi, který seděl na lavičce přes ulici s aktovkou a laptopem. Při jiné příležitosti pracovala v kavárně Starbucks na rohu 47. ulice a 8. avenue a posílala zprávy muži, který jel kolem v nenápadné dodávce.
Další z agentů, Christopher Metsos, také operoval v New Yorku. V roce 2004 ho agenti FBI pozorovali, jak vychází po schodech železniční stanice Forest Hills v Queensu s oranžovou taškou v ruce. Minul ruského diplomata s podobnou taškou, načež si oba muži zavazadla nenápadně vyměnili, přesně podle klišé známého ze špionážních thrillerů.
Richard Murphy sice bydlel v New Jersey, za rozvědnou činností se však také vydával do New Yorku. V jedné kavárně v Brooklynu předal jinému ruskému agentovi počítač přivezený z Ruska, tvrdí obžaloba.
Všichni tito neúspěšní špioni navazovali na dlouhou tradici. Například William Sebold v roce 1940 připlul do newyorského přístavu s románem "To vše a ještě nebe" v kapse. Kniha obsahovala tajné radiové kódy pro zasílání radiových signálů šéfům v Německu. Uvnitř jeho náramkových hodinek byla malá fotografie, která při zvětšení obsahovala instrukce pro jednoho Jihoafričana žijícího v New Yorku, jehož nenávist k Britům chtělo hitlerovské Německo využít.
Frederick Duquesne poté řídil celou skupinu špionů a předával informace jimi získané Seboldovi. Ten byl ale dvojitým agentem, pracoval i pro FBI. Případ se stal inspirací pro film z roku 1945 zvaný "Dům na 92. ulici".
Nejslavnějším případem z období studené války byla kauza manželů Rosenbergových, popravených v roce 1953 za to, že předáváním atomových tajemství dopomohli sovětům k jaderné pumě. Ale ti nebyli zdaleka jedinými špiony.
V roce 1949 FBI sledovala mladou úřednici ministerstva spravedlnosti Judith Coplonovou, která pravidelně jezdila z Washingtonu do New Yorku za milencem. Tím byl ale ruský agent. Byli zatčeni v metru, na lince A pod šestnáctou ulicí. Slečna Coplonová u sebe měla dokumenty z práce, popírala ale, že by ženatému Rusovi něco předávala. Ten byl později deportován, ale Coplonovou odvolací soud osvobodil, ona si vzala svého právníka a vychovala rodinu.
Pravděpodobně prvním špionem v New Yorku byl Nathan Hale. Po bitvě na Long Islandu v roce 1776 se dostal k britským jednotkám a Američanům podával zprávy o jejich pohybech. Britové ho ale chytili a pověsili. Jeho socha nyní stojí v parku před newyorskou radnicí.
Foto: www.profimedia.cz, ČTK/AP
