Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA), kterou letos zasáhla aféra kolem celosvětového sledování telefonní a internetové komunikace, věděla v roce 1961 předem, že se komunistické vedení Německé demokratické republiky chystá postavit zeď rozdělující Berlín. Tehdejšího amerického prezidenta Johna Kennedyho o tom ale neinformovala. Vyplývá to z doposud utajovaných dokumentů, které zveřejnil Archiv národní bezpečnosti ve Washingtonu.
NSA podle nich zachytila 9. srpna 1961 zprávu východoněmecké komunistické strany, v níž se hovořilo o plánech uzavřít přechody pro pěší mezi východní a západní částí tehdy rozděleného Berlína. Tehdejší pracovník americké výzvědné služby to vyhodnotil jako "první krok v plánu uzavření (berlínské) hranice". Ačkoli mu následný vývoj dal zapravdu, NSA tuto informaci podle dokumentů dál nezpracovávala.
Berlínská zeď se začala stavět 13. srpna a Kennedy se o tom dozvěděl až ten den odpoledne. Podle dobových svědectví byl kvůli tomu hodně naštvaný a pověřil šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna McConea, aby toto selhání amerických tajných služeb prověřil. McCone však žádné varování ohledně stavby zdi nenašel.
Kennedy sice její výstavbu veřejně odsoudil a později podpořil obyvatele ohrazené západní části Berlína projevem se slavnou větou "Já jsem Berlíňan", podle amerických dokumentů si ale vnitřně oddechl, že se otázka rozděleného Berlína vyřešila.
Zeď pak německou metropoli dělila až do podzimu 1989, kdy její pád předznamenal kolaps komunistického režimu v NDR.
Archiv národní bezpečnosti je výzkumná instituce Univerzity George Washingtona, která roky usilovala o zveřejnění informací o roli NSA ve studené válce. Příslušný vládní výbor dokumenty odtajnil letos v červenci. Ty mimo jiné ukázaly, že agentura v 60. a 70. letech sledovala bojovníka za práva černošské menšiny Martina Luthera Kinga nebo boxera Muhammada Aliho. Odposlouchávala rovněž významné odpůrce války ve Vietnamu a novináře.
