Ve Spojených státech se v těchto dnech chystá reforma, která by měla zásadně změnit místní zdravotnictví. Americký prezident Barack Obama v úterý uvedl, že trvá na tom, aby její součástí bylo veřejné zdravotní pojištění. Dosud jej v USA poskytují hlavně soukromé společnosti a neziskové organizace. Změna by jim měla zvýšit konkurenci a zpřístupnit zdravotní péči téměř 50 milionům nepojištěných Američanů.
Obama v úterý během návštěvy Ruska podle agentury Reuters silně podpořil myšlenku veřejného pojištění. Podle něj je to jeden z nejlepších způsobů, jak snížit náklady ve zdravotnictví a "donutit pojišťovny ke konkurenci". V předchozích dnech přitom z Bílého domu zazněl názor, že by reforma veřejné pojištění nakonec obsahovat nemusela.
Obama ale již v předvolebním boji označil reformu velmi drahého amerického zdravotnictví a zpřístupnění zdravotního pojištění všem obyvatelům za jeden z hlavních úkolů svého prezidentského působení. Sám v minulosti zmínil špatné zkušenosti své rodiny se současným systémem zdravotního pojištění ve Spojených státech. V květnovém projevu před členy Americké zdravotní asociace v Chicagu například připomněl, jak se jeho matka, když onemocněla rakovinou, obávala, zda jí pojišťovna léčbu uhradí.
Kdo reformy zaplatí?
Zásadním problémem reformy, která se nyní chystá v Kongresu, je ale její financování. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů David Scott již řekl, že Obama a Kongres musejí sdělit Američanům, kolik změna bude stát a kdo ji zaplatí. "Je to zásadní otázka a čím dříve přimějeme Američany, aby s ní (reformou) souhlasili, tím snazší bude cesta k ní," uvedl Scott.
Nynější odhad nákladů je astronomický nejméně jeden bilion dolarů (zhruba 18,6 bilionu korun). Demokratičtí zákonodárci, kteří mají v obou komorách parlamentu většinu, se proto snaží náklady snížit a rozšířit záběr plánu, aby byl stravitelnější a případně získal i podporu republikánů, kteří jsou zatím proti. Vůdce demokratické většiny v Sněmovně reprezentantů Steny Hoyer zároveň uvedl, že náklady na reformu nesmí USA dále zadlužit.
Jednou z cest, jak získat peníze na reformu, by podle některých demokratických zákonodárců mohlo být zdanění zdravotních benefitů, které svým pracovníkům poskytují někteří zaměstnavatelé. V současnosti se na ně vztahuje daňová výjimka. Šlo by ale o velmi nepopulární změnu, proti níž je podle posledního průzkumu veřejného mínění 70 procent Američanů.
Zvažuje se i zvláštní zdanění lidí, kteří vydělávají více než 250 tisíc dolarů ročně. Tři velké nemocniční asociace také uvedly, že během deseti let jsou ochotné na reformu přispět 155 miliardami dolarů. Dalších 80 miliard dolarů přislíbil na stejné časové období ve slevách léků na předpis farmaceutický průmysl.
Krize zhoršuje dostupnost pojištění
Práce na reformě pokračují s kolísavými úspěchy, protože demokraté se snaží spojit pět různých zákonů do verze, kterou by Sněmovna reprezentantů i Senát mohly schválit ještě před 8. srpnem, kdy v USA začínají parlamentní prázdniny.
Ve Spojených státech již letos byl přijat zákon, který zlepšil zdravotní pojištění dětí ze sociálně slabých rodin. Veřejné zdravotní pojištění mělo před ním ve Spojených státech asi 7,4 milionu dětí, podle nového zákona by ho mohlo využívat celkem 11 milionů dětí. Nicméně i nadále bez zdravotního pojištění v USA zůstane asi pět milionů dětí.
V roce 2006 mělo podle údajů z tehdejšího sčítání lidu zdravotní pojištění 84 procent Američanů. Zhruba 60 procentům je platil zaměstnavatel, dalších devět procent si je platilo samo. Zbytku poskytují pojištění různé vládní agentury. Péči pro staré lidi hradí federální program Medicare, pro některé nízkopříjmové skupiny zase program Medicaid. Další programy jsou například určeny pro vojenské veterány anebo indiány.
Velcí zaměstnavatelé často poskytují pojištění i rodině zaměstnance. Propouštění kvůli současné ekonomické krizi proto zhoršilo přístup řady Američanů ke zdravotní péči.
Foto: Profimedia
