Americký prezident i poslanci Kongresu vyčítají zpravodajským službám USA, že předem neupozornily na možnost nepokojů v Egyptě a na přípravu převratu v Tunisku. Prezident Barack Obama je prý činností špionážních agentur zklamán.
"Nemělo se stát, že nás to tak zaskočilo," řekla ve čtvrtek novinářům šéfka senátního výboru pro kontrolu výzvědných služeb Dianne Feinsteinová. Varování mělo podle ní být mnohem důraznější, mimo jiné i proto, že demonstranti se organizovali přes internet a síťové komunitní služby. "Díval se vůbec někdo, co se děje na internetu?" ptá se Feinsteinová.
Podle představitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA) Stephanie O'Sullivanové ale Obama dostal varování o nestabilitě v Egyptě koncem loňského roku. Člen senátního výboru pro kontrolu výzvědných služeb Saxby Chambliss v této souvislosti požádal o výpis seznamu Obamových porad se zpravodajci. Dostat by ho měl během deseti dnů.
Podle Mika Rogerse, šéfa výboru pro kontrolu zpravodajských služeb ve Sněmovně reprezentantů, je nerealistické očekávat, že zpravodajské služby mohou předpovědět nepokoje v kterékoli cizí zemi. "Musíme být realisty, hlavně pokud jde o složité interakce v jednání milionů lidí," řekl Rogers.
Vedení americké špionáže se výtkám brání. Mluvčí špionážních služeb Jamie Smith řekl, že zpravodajci "tyto země pozorně sledují, a když se napětí v Tunisku zvýšilo, předpokládali, kam taková aktivita může vést". Podle zpravodajských zdrojů, na které se odvolává AP, ale po událostech v Tunisku špionážní agentury americkému vedení slíbily, že "se polepší".
Po převratu v Tunisku a krizi v Egyptě si vedení špionážních služeb klade otázku, zda hon na šéfa al-Kajdy Usámu bin Ládina nevyčerpal americké zpravodajské zdroje a neoslabil potenciál strategických analýz a předpovědí. Podle bývalého pracovníka CIA Bruce Riedela si americké a izraelské špionážní služby musejí položit otázku, co v Tunisku a Egyptě promeškaly. "Možná jsme natolik zaměřeni na terorismus a Írán, že nevnímáme globální změny v celém regionu," soudí Riedel.
